III.ÚS 128/96
V PLATNOSTI- OS Trutnov 6 C 415/92
- ÚS III.ÚS 128/96
Ústavní soud České republiky odmítl ústavní stížnost, protože byla podána mimo zákonnou lhůtu stanovenou § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. Stížnost se týkala rozhodnutí obecných soudů, která se stala pravomocná před uplynutím lhůty pro podání stížnosti. Soud se opřel o § 72 odst. 2 zákona, podle něhož není možné přijmout stížnost po uplynutí lhůty, i když by byla formálně správně podána. Závěr byl vysloven bez nutnosti vyzývání stěžovatele k odstranění vad, protože lhůta nebyla dodržena.
Plný text
III. ÚS 128/96 l ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud ČR rozhodl ve věci ústavní stížnosti pana F.S., zastoupeného advokátem JUDr. H.E., proti Krajskému soudu v Hradci Králové, mimo ústní jednání dne 18. 6. 1996 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, t a k t o : Návrh se o d m í t á . O d ů v o d n ě n í : Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu ČR dne 9. května 1996, domáhá se stěžovatel právní ochrany před tímto soudem a aniž by svá tvrzení co do zásahu orgánů veřejné moci (obecných soudů) do jeho ústavně zaručených základních práv a svobod blíže rozvedl, Ústavnímu soudu navrhl, aby svým nálezem (pro porušení zákona) zrušil rozhodnutí obecných soudů, totiž rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. listopadu 1994 (sp. zn. 13 Co -397/94) a rozsudek Okresního soudu v Trutnově ze dne 21. února 1994 (sp. zn. 6 C 415/92). Podle zjištění Ústavního soudu (č. 1. 5 spisu) ústavní stížností napadený rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci 1 dne 16. 12. 1994; tímto dnem také počala běžet zákonná lhůta k podání ústavní stížnosti (§ 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb.). Jestliže, jak již řečeno, ústavní stížnost byla Ústavnímu soudu předložena dne 9. května 1996, je očividné, že zákonem stanovená lhůta pro její podání nebyla dodržena, neboť ústavní stížnost směřuje proti rozhodnutí obecných soudů, která se stala pravomocná v době, kterou nelze postihnout ani ustanovením § 72 odst. 2 al. 1 ani ustanovením § 146 zák. č. 182/1993 Sb., a proto jejímu meritornímu projednání (bez ohledu na její formální nedostatky) brání překážka vyplývající z již citovaného ustanovení § 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., zejména když nebyly shledány ani podmínky dané ustanovením § 75 odst. 2 lit. a) citovaného zákona. Nezbylo proto než o podané ústavní stížnosti rozhodnout jak z výroku tohoto usnesení je patrno (§ 43 odst. 1 lit. b) zák. č. 182/1993 Sb.), aniž by se jevilo účelné vyzývat stěžovatele k odstranění vad jeho podání. P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb.). V Brně dne 18. 6. 1996 JUDr. Vlastimil Ševčík soudce Ústavního soudu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.