Ústavní soud · Usnesení

III.ÚS 141/18

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2018-01-23 · odmítnuto pro neodstraněné vady · ECLI:CZ:US:2018:3.US.141.18.1

  1. MS Praha 69 Co 473/2017-69
  2. ÚS III.ÚS 141/18
Strojový souhrn generováno LLM

Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože podání trpělo závažnými procesními nedostatky. Stěžovatel nebyl zastoupen advokátem, což je podmínkou pro řízení před Ústavním soudem. Soud se rozhodl, že opakované poučení o povinnosti zastoupení vylučuje nutnost opakovaného vysvětlení. Na základě § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu bylo podání odmítnuto bez věcného projednání.

Rubrum

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským o ústavní stížnosti stěžovatele Petra Bartheldiho, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. prosince 2017 č. j. 69 Co 473/2017-69, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavnímu soudu byla dne 11. 1. 2018 doručena ústavní stížnost, jež brojí proti v záhlaví označenému usnesení Městského soudu v Praze, kterým bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 2. 11. 2017 č. j. 42 C 83/2017-62 o zamítnutí návrhu stěžovatele na ustanovení advokáta pro dovolací řízení podle § 30 odst. 2 o. s. ř. s tím, že ve věci stěžovatele nejsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků (§ 138 odst. 1 o. s. ř.), což je jednou z podmínek pro ustanovení zástupce. Stěžovatelovo podání nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpělo řadou procesních a obsahových nedostatků [§ 34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")], a pro řízení před Ústavním soudem nebyl navrhovatel zastoupen advokátem (§ 30, § 31 zákona o Ústavním soudu). Podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené. Obecně platí, že je na Ústavním soudu, aby učinil opatření k odstranění vad podání, neboť smyslem výzvy a stanovení lhůty podle § 41 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem; teprve poté, nepodaří-li se nedostatek podání odstranit, jsou vyvozeny vůči stěžovateli nepříznivé procesní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti. V nyní projednávaném případě Ústavní soud konstatuje, že se stěžovatel obrací na Ústavní soud opakovaně, přičemž byl již mnohokrát vyzýván k odstranění vad svých návrhů a byl též poučen o nezbytnosti právního zastoupení před Ústavním soudem, včetně možnosti návrh odmítnout bez věcného projednání, pokud vady podání nebudou odstraněny (jen v poslední době byl stěžovatel takto poučen např. ve věcech vedených pod sp. zn. I. ÚS 1778/16, II. ÚS 1779/16, II. ÚS 1616/16, I. ÚS 879/16, II. ÚS 293/16, II. ÚS 292/16 a III. ÚS 3759/15). Ústavní soud tak nemá pochybnosti o tom, že stěžovatel již byl řádně seznámen s požadavky kladenými zákonem na návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, a to již při podání ústavní stížnosti. Ústavní soud je přesvědčen, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak, než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým. Ústavní soud proto v posuzované věci shledal důvody pro aplikaci § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost odmítl.

Poučení

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 23. ledna 2018 Pavel Rychetský v. r. soudce zpravodaj

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.