III.ÚS 1460/12
V PLATNOSTI- OS Ostrava 184 EC 584/2010
- ÚS III.ÚS 1460/12
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože nezjistil závažné porušení ústavních práv. Stěžovatel žádal náhradu plné výše nákladů na zastoupení advokátem, která byla soudem I. stupně považována za neúčelnou. Soud se opřel o princip účelnosti nákladů řízení podle § 151 odst. 2 o. s. ř., který nebyl v daném případě uplatněn. Rozhodnutí bylo v souladu s předchozími rozhodnutími Ústavního soudu o podobné problematice.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl dne 3. května 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky o ústavní stížnosti GRATO spol. s r. o., IČ: 41033281, se sídlem Palackého 796/57a, 353 01 Mariánské Lázně, zastoupené Mgr. Ivanou Sládkovou, advokátkou se sídlem Janáčkovo nábř. 39/51, 150 00 Praha 5, proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě sp. zn. 184 EC 584/2010 ze dne 7. února 2012, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Stěžovatel svou ústavní stížností napadá, s tvrzením porušení práv zaručovaných články 36 odst. 1 a 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, jakož i porušení článku 90 Ústavy, v záhlaví označené rozhodnutí obecného soudu ve výroku o nákladech řízení. V odůvodnění své ústavní stížnosti, v zásadě shodně jako v jeho předcházejících ústavních stížnostech, obsáhle oponuje závěrům obecného soudu, jehož postup při rozhodování o nákladech řízení považuje za svévolný, jeho rozhodnutí za nepředvídatelné, přičemž uvádí řadu argumentů, včetně poukazu na hmotněprávní úpravu týkající se postoupení pohledávky a na příslušnou procesní úpravu, obsahující pravidla rozhodování o nákladech řízení s důrazem na výdaje, které při svém podnikání vynakládá, podle něj svědčících pro přiznání práva na náhradu nákladů řízení v plné jím uplatňované výši. Napadeným rozhodnutím bylo soudem I. stupně v řízení o žalobě stěžovatele pro zaplacení částky 1.008,- Kč s přísl., představující nezaplacené jízdné a přirážku k němu, kterážto pohledávka byla stěžovateli postoupena, rozhodnuto tak, že žalovaný je povinen žalovanou částku s příslušenstvím stěžovateli zaplatit. Dále byla žalovanému stanovena povinnost nahradit stěžovateli na nákladech řízení částku 300,- Kč, přičemž v odůvodnění svého rozhodnutí soud podrobně zdůvodnil, proč stěžovateli již nepřiznal dále jím požadované náklady představující odměnu za zastoupení advokátem, jež považoval za neúčelně vynaložené. V posuzovaném případě, stejně jako v předcházejících stěžovatelových věcech, Ústavní soud důvod pro svůj zásah nezjistil z týchž důvodů, které již uvedl v rozhodnutích sp. zn. I. ÚS 1175/12, IV. ÚS 1093/12, na jejichž odůvodnění pro stručnost stěžovatele odkazuje. Týkají se shodné problematiky posouzení účelnosti nákladů řízení na rozdíl od nálezu sp. zn. I. ÚS 3923/11, na nějž stěžovatel poukazuje, řešícího problematiku aplikace ustanovení § 151 odst. 2 o. s. ř., kteréžto ustanovení v dané věci použito nebylo. Z uvedených důvodů byla stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítnuta.
Poučení
Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 3. května 2012 Jiří Mucha předseda senátu Ústavního soudu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.