III.ÚS 1465/26

Rubrum

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Milanem Hulmákem o ústavní stížnosti stěžovatele Vítězslava Heřmánka, bez právního zastoupení, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24. září 2025 č. j. 13 Co 146/2025-54, za účasti Krajského soudu v Brně, jako účastníka řízení, a obchodní společnosti Indra-Šebesta v. o. s., sídlem Čechyňská 361/16, Brno, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 27. 5. 2026 prostřednictvím datové schránky se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení s tvrzením, že jím bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), právo na právní pomoc v řízení před soudy podle čl. 37 odst. 2 Listiny.

2. Stěžovatel dne 23. 7. 2024 podal u Krajského soudu v Brně (dále jen "krajský soud") žalobu, jíž se domáhal proti krajskému soudu (první žalovaný) a vedlejšímu účastníkovi (druhý žalovaný) uznání neplatnosti zpeněžení jeho majetkové podstaty po splnění osvobození oddlužení, obnovení majetkových práv do stavu před podpisem kupní smlouvy, zneplatnění kupní smlouvy ze dne 6. 5. 2021 uzavřené mezi druhým žalovaným a kupujícím. Následně stěžovatel upřesnil, že jde o určení neplatnosti právního jednání. Věc byla postoupena Městskému soudu v Brně (dále jen "městský soud"), který žalobu odmítl a rozhodl o nákladech řízení.

3. Napadeným usnesením krajský soud rozhodl o odvolání stěžovatele tak, že rozhodnutí městského soudu ve vtahu k prvnímu žalovanému zrušil a řízení zastavil, ve vztahu k druhému žalovanému potvrdil. Zároveň rozhodl o nákladech řízení. K zastavení řízení došlo, protože první žalovaný nemá způsobilost byl účastníkem řízení. Jde-li o druhého žalovaného, nebyly odstraněny přes výzvu vady žaloby.

4. Stěžovatel nenapadá věcnou správnost rozhodnutí obecných soudů, ale tvrdí, že řízení jako celek bylo vedeno způsobem, který mu neumožnil reálný výkon jeho práv.

5. Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a procesní předpoklady jejího meritorního posouzení stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.

6. Návrh stěžovatele nesplňuje podmínku zastoupení advokátem podle § 30 odst. 1, § 31 a podání nemá obsahové náležitosti podle § 34 odst. 1, když neobsahuje konkrétní argumentaci ve vztahu k napadenému rozhodnutí.

7. Ústavní stížnost lze podle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje.

8. Z vyžádaného spisu zjistil Ústavní soud, že napadené rozhodnutí bylo doručeno stěžovateli do datové schránky již 1. 10. 2025. Stěžovatel podal proti tomuto rozhodnutí dovolání. Dovolací řízení však bylo zastaveno městským soudem pro nezaplacení soudního poplatku dne 21. 1. 2026. Právní moci toto rozhodnutí nabylo dne 18. 2. 2026, právní zástupkyni stěžovatele bylo doručeno již 2. 2. 2026, odvolání proti tomuto usnesení podáno nebylo. Ústavní stížnost byla podána dne 27. 5. 2026.

9. Ústavní stížnost proti napadenému usnesení je nepřípustná, když stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Ústavní soud pro úplnost dodává, že v tomto případě nelze postupovat cestou aplikace výjimky podle § 75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Stěžovatel se v ústavní stížnosti tohoto postupu ostatně nedovolává a ani Ústavní soud samotný nezjistil žádné okolnosti, jež by pro naplnění podmínek tohoto zákonného ustanovení mohly svědčit.

10. Ústavní stížnost by pak byla v každém případě opožděna, když veškerá rozhodnutí byla doručena stěžovateli více než dva měsíce před podáním ústavní stížnosti.

11. Z výše uvedených důvodů byl tudíž soudce zpravodaj nucen ústavní stížnost odmítnout, a to podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu pro nepřípustnost. Za této situace pak již navrhovatele nevyzýval k odstranění vad podání, neboť by to bylo na osudu návrhu ničeho změnit nemohlo.

Poučení

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně 25. června 2026 Milan Hulmák v. r. soudce zpravodaj