Ústavní soud · Usnesení

III.ÚS 147/03

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2003-10-23 · odmítnuto pro nedodržení lhůty - § 43/1/b) · ECLI:CZ:US:2003:3.US.147.03

  1. NS 3 Tdo 665/2002
  2. MS Praha 8 To 26/2002
  3. ÚS III.ÚS 147/03
Strojový souhrn generováno LLM

Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože byla podána mimo zákonnou lhůtu. Lhůta začala po doručení rozhodnutí Nejvyššího soudu jako posledního opravného prostředku. Stížnost byla podána až po uplynutí šedesátidenní lhůty. Soud se proto rozhodl o odmítnutí bez ústního jednání a bez přítomnosti účastníků.

Rubrum

III. ÚS 147/03 Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele R. B., zastoupeného JUDr. I. J., advokátkou, proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. září 2002, sp. zn. 3 Tdo 665/2002, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. března 2002, sp. zn. 8 To 26/2002, a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 21. září 2001, sp. zn. 4 T 29/2000, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností ze dne 21. 3. 2003, jež byla k poštovní přepravě podána, jak bylo zjištěno z podacího razítka pošty, rovněž dne 21. 3. 2003, napadl stěžovatel rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 21. 9. 2001, sp. zn. 4 T 29/2000, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 3. 2002, sp. zn. 8 To 26/2002, a usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 9. 2002, sp. zn. 3 Tdo 665/2002, a tvrdil, že obecné soudy porušily ustanovení čl. 39 a čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, jakož i čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Ústavní soud se nejdříve zabýval tím, zda jsou dány předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti ve smyslu § 42 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"). Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona lze ústavní stížnost podat ve lhůtě šedesáti dnů, přičemž tato lhůta začíná běžet dnem, kdy bylo rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, doručeno. Ústavní soud požádal Obvodní soud pro Prahu 10 o sdělení, kdy bylo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 9. 2002, sp. zn. 3 Tdo 665/2002, jakožto rozhodnutí o posledním opravném prostředku (viz sdělení Ústavního soudu č. 32/2003 Sb.) stěžovateli, resp. jeho právnímu zástupci doručeno. Dle vyjádření jmenovaného soudu ze dne 23. 4. 2003 bylo předmětné usnesení doručeno obhájci stěžovatele (Mgr. F. Š.) dne 12. 11. 2002 a stěžovateli dne 20. 1. 2003. Lhůta k podání ústavní stížnosti tedy uplynula dnem 20. 3. 2003. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že zákonná lhůta k podání ústavní stížnosti nebyla dodržena a ústavní stížnost byla podána (i vypracována) opožděně. Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona odmítnout.

Poučení

Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona). V Brně dne 23. října 2003

Dotčená ustanovení

Trestní zákon 140/1961 Sb.
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) 141/1961 Sb.
Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Protokolů na tuto Úmluvu navazujících 209/1992 Sb.
Zákon o Ústavním soudu 182/1993 Sb.
Usnesení předsednictva České národní rady o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součástí ústavního pořádku České republiky 2/1993 Sb.

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.