Ústavní soud · Usnesení

III.ÚS 1477/09

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2009-06-25 · odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost · ECLI:CZ:US:2009:3.US.1477.09.1

  1. OS Karviná 5 Nt 1711/2009
  2. ÚS III.ÚS 1477/09
Strojový souhrn generováno LLM

Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože byla zjevně neopodstatněná. Stížnost se týkala příkazu k domovní prohlídce, který byl podle soudce ústavně souladný. Soud se nezabýval opětovným posouzením skutkových závěrů nižšího soudu, protože to není jeho pravomoc. Rozhodnutí bylo vydáno mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.

Rubrum

Ústavní soud rozhodl dne 25. června 2009 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, ve věci navrhovatele J. A., zastoupeného JUDr. Marcelou Neuwirthovou, advokátkou se sídlem Dělnická 1a/434, 736 01 Havířov-Město, o ústavní stížnosti proti příkazu k domovní prohlídce vydanému Okresním soudem v Karviné dne 3. dubna 2009 pod sp. zn. 5 Nt 1711/2009, takto:

Výrok

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností napadl stěžovatel v záhlaví označený příkaz k domovní prohlídce s tvrzením, že jím byla porušena jeho ústavně zaručená základní práva a ústavní kautely zakotvené v čl. 4 odst. 4, čl. 12 odst. 1, 2, čl. 7 odst. 1, čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 95 odst. 1 Ústavy ČR. Své stížnostní námitky konstruoval tak, že skutková tvrzení, o něž soud výrok předmětného příkazu opírá, nevedou dostatečně (důkazně) k závěrům, k nimž dospěl. Stěžovatel má rovněž za to, že (z obdobných důvodů) neobstojí ani tvrzení o nutnosti provedení domovní prohlídky před zahájením trestního stíhání jako neodkladného úkonu. V důsledku toho se posléze domáhal, aby Ústavní soud napadený příkaz k domovní prohlídce nálezem zrušil. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů]. Z ustálené rozhodovací praxe se podává, že Ústavní soud zásadně nepřehodnocuje obecnými soudy (pro jakékoliv ex lege předjímané účely) učiněné skutkové úvahy z pozice orgánu další "odvolací instance", neboť tato pravomoc mu nepřísluší [čl. 81, čl. 83, čl. 87 odst. 1 písm. d), čl. 90, čl. 91 Ústavy ČR]. V daném ohledu je povolán z pohledu práva ústavního korigovat pouze nejextrémnější excesy (srov. kupř. nálezy ve věcech sp. zn. III. ÚS 84/94, III. ÚS 166/95, II. ÚS 182/02, II. ÚS 539/02, I. ÚS 585/04, II. ÚS 566/06 a další), čemuž předložené námitky stěžovatele posouzené v konfrontaci s obsahem odůvodnění obecného soudu (očividně) neodpovídají. Napadený příkaz k domovní prohlídce je v intencích § 83 odst. 1 trestního řádu v nezbytném rozsahu přezkoumatelným způsobem odůvodněn, a to včetně toho, proč soud dospěl k závěru o kvalifikaci předmětného úkonu jako neodkladného (srov. kupř. nález sp. zn. IV. ÚS 1780/07). Logicky vedené úvahy soudu se pohybují v rámci argumentačního pole vymezeného konstelací, v níž se trestní řízení nalézá a jež je v odůvodnění příkazu blíže popsána (čl. 1 odst. 1, čl. 82 odst. 1, čl. 90 a čl. 95 odst. 1 Ústavy ČR); na jeho obsah postačí takto jako na ústavně souladný výraz nezávislého soudního rozhodování (čl. 82 odst. 1 Ústavy ČR) odkázat. O aplikaci jednoduchého práva, která se jeví v daných souvislostech svévolnou, argumentačně vybudovanou bez přesvědčivého a konzistentního racionálního logického odůvodnění, pročež ji objektivně není možno akceptovat, se v daném případě tudíž v důsledku uvedeného závěru evidentně nejedná (srov. k tomuto kupř. nálezy ve věci sp. zn. III. ÚS 126/04, III. ÚS 303/04, II. ÚS 539/02, IV. ÚS 221/04 a další). Pro uvedené Ústavní soud posoudil návrh jako zjevně neopodstatněný a mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků jej odmítl [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 25. června 2009 Jiří Mucha předseda senátu Ústavního soudu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.