III.ÚS 1483/17

Rubrum

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky JUDr. Nory Štrajtové, advokátky, sídlem Hlavní třída 1023/55, Ostrava - Poruba, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. března 2017 č. j. 8 Co 2/2017-230 ve znění opravného usnesení ze dne 6. března 2017 č. j. 8 Co 2/2017-237 a rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 26. července 2016 č. j. 16 C 148/2011-158, za účasti Krajského soudu v Ostravě a Okresního soudu v Ostravě, jako účastníků řízení, a Ing. Márii Jarolímové, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") se měl Ivo Kořalník, domáhat zrušení shora uvedených soudních rozhodnutí s tím, že obecné soudy porušily jeho základní ústavní práva zaručená čl. 36 odst. 1 a 2, čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

2. Těmito rozsudky bylo k žalobě Ivo Kořalníka, v soudním řízení, zastoupeného stěžovatelkou, o zaplacení 182 000 Kč s příslušenstvím, vedlejší účastnici uloženo zaplatit žalobci celkem 50 000 Kč, ve zbývající části byla žaloba zamítnuta, žalobci bylo uloženo nahradit vedlejší účastnici i České republice náklady řízení, vedlejší účastnici bylo uloženo nahradit žalobci i České republice náklady odvolacího řízení a České republice zaplatit ještě soudní poplatek.

3. Tato soudní rozhodnutí napadla stěžovatelka jménem Ivo Kořalníka ústavní stížností ze dne 10. 5. 2017. Vzhledem k tomu, že k této ústavní stížnosti nebyla předložena plná moc k zastupování před Ústavním soudem, byl Ivo Kořalník prostřednictvím stěžovatelky vyzván, aby tuto vadu svého návrhu odstranil. Na uvedenou výzvu reagovala stěžovatelka přípisem ze dne 23. 5. 2017, v němž uvedla, že dle jejího šetření stěžovatel zemřel dne 29. 4. 2017. Z tohoto přípisu a příloh ústavní stížnosti vyplynulo, že stěžovatelka zastupovala jmenovaného v soudním řízení a usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 19. 4. 2013 č. j. 32 Nc 201/2017-13 byla ustanovena i jeho zástupkyní "pro podání ústavní stížnosti" v dané věci.

4. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem [§ 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")].

5. Z výše uvedeného vyplynulo, že účastníkem soudního řízení v dané věci byl Ivo Kořalník, přičemž ústavní stížnost podala JUDr. Nora Štrajtová jeho jménem v době, kdy jmenovaný neměl procesní subjektivitu, a daný úkon tak učinit nemohl. A i kdyby Ivo Kořalník zemřel až po podání ústavní stížnosti, stěžovatelka nebyla k tomuto úkonu zmocněna (§ 30 odst. 1, § 31 zákona o Ústavním soudu) a její oprávnění jednat před Ústavním soudem nelze vyvozovat ani z toho, že byla ustanovena zástupkyní jmenovaného shora označeným usnesením, neboť k vydání takového rozhodnutí neměl Okresní soud v Ostravě kompetenci; účastníkovi totiž mohl ustanovit zástupce pouze pro občanské soudní řízení (srov. § 2, 7 a 29 občanského soudního řádu), a tím řízení před Ústavním soudem, jenž stojí mimo soustavu soudů obecných (srov. čl. 83 a 92 Ústavy), zjevně není.

6. Z výše uvedeného plyne, že ústavní stížnost podala osoba zjevně neoprávněná, a proto Ústavnímu soudu nezbylo, než daný návrh mimo ústavní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu odmítnout.

Poučení

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 14. března 2018 Jan Filip v. r. soudce zpravodaj