III.ÚS 157/98
V PLATNOSTIÚstavní soud odmítl návrh, který se týkal kvalifikace neodvádění daní a pojistných jako trestného činu podle § 255 tr. zákona. Soud se opřel o § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., podle něhož je ústavní stížnost nepřípustná, pokud stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky. Návrh byl odmítnut, protože stěžovatel nevyužil možnosti podat žádost o přezkoumání postupu vyšetřovatele. Soud nenašel skutečnosti, které by svědčily o tom, že stížnost přesahuje vlastní zájmy stěžovatele.
Rubrum
III. ÚS 157/98-5 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatele P.L., zastoupeného JUDr. M.T., o návrhu ze dne 1. dubna 1998, t a k t o :
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
: Návrhem, doručeným Ústavnímu soudu 6. dubna 1998, se stěžovatel domáhal rozhodnutí, jímž by bylo vysloveno, že jednání osob, které neodváděly daně, pojistné na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a tímto svým jednáním způsobily škodu státu a zdravotním pojišťovnám, nebylo do 31. prosince 1997 žádným trestným činem a nelze je kvalifikovat jako trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku podle ustanovení § 255 tr. zákona. Dále navrhl, aby Ústavní soud nálezem nařídil Okresnímu úřadu Policie ČR a OSZ zastavit podle § 172 odst. 1 písm. b) tr. řádu trestní stíhání, vedené proti stěžovateli pod ČVS: OVV-87/98, a vzhledem k tomu, že podání považuje za stížnost, která svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele, nechť je postupováno Ústavním soudem přednostně a podle § 75 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb. Podle § 72 odst. 1 písm. a) a § 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, přičemž za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení. Z obsahu stížnosti, opisu záznamu o sdělení obvinění ze dne 17. února 1998, pořízeného Policií ČR, pod ČVS: OVV-87/98, stejnopisu žádosti ze dne 19. února 1998, adresované OSZ, bylo zjištěno, že stěžovateli bylo podle § 160 odst. 1 tr. řádu sděleno obvinění pro trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákona. Žádosti o přezkoumání postupu vyšetřovatele a o zastavení trestního stíhání nebylo, podle sdělení stěžovatele, ke dni podání návrhu vyhověno. Pro uvedená zjištění a znění § 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., byla stížnost, jako nepřípustná, dle § 43 odst. 1 písm. f) citovaného zákona odmítnuta. Nebyly shledány skutečnosti, nasvědčující tomu, že předmětná stížnost svým významem přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a umožňující tak projednání stížnosti i když nebyla splněna podmínka, obsažená v § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, tj. podmínka vyčerpání všech procesních prostředků, které stěžovateli zákon k ochraně jeho práva poskytuje.
Poučení
Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně 21. dubna 1998 . JUDr. Pavel Holländer soudce zpravodaj
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.