Ústavní soud · Usnesení

III.ÚS 1582/09

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2009-08-13 · odmítnuto pro neodstraněné vady · ECLI:CZ:US:2009:3.US.1582.09.1

Strojový souhrn generováno LLM

Ústavní soud odmítl návrh, protože podatel neodstranil vady svého podání v příslušné lhůtě. Soud se opřel o § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, podle něhož není možné sám ustanovit právního zástupce. Stěžovatel žádal o jmenování advokátky, avšak soud nemá pravomoc tento požadavek uspokojit. Rozhodnutí bylo vyřčeno mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.

Rubrum

Ústavní soud rozhodl dne 13. srpna 2009 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci návrhu Ing. P. R., takto:

Výrok

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní soud obdržel dne 18. 6. 2009 podání stěžovatele směřující proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 2. 2009 sp. zn. 6 Tdo 37/2009 a proti rozhodnutím předcházejícím. Protože podání nesplňovalo náležitosti a podmínky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), vyzval soudce zpravodaj navrhovatele, aby ve stanovené 30denní lhůtě vady svého podání odstranil podle připojeného písemného poučení. Navrhovatel byl současně poučen o následcích nesplnění podmínek výzvy. Výzvu včetně poučení navrhovatel převzal dne 9. 7. 2009 (doručenka na č. l. 5). Dne 11. 8. 2009 byl Ústavnímu soudu doručen přípis stěžovatele, v němž stěžovatel Ústavní soud žádal "o určení právního zástupce z řad advokátů", konkrétně Mgr. I. H., advokátky v Novém Jičíně. Vzhledem k tomu, že stěžovatel vady návrhu v uvedené lhůtě neodstranil a Ústavní soud mu právního zástupce dle ustálené judikatury sám ustanovit nemůže (viz např. rozhodnutí ve věci sp. zn. III. ÚS 296/97, II. ÚS 275/04), Ústavní soud návrh podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.

Poučení

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 13. srpna 2009 Jan Musil v. r. soudce zpravodaj

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (2)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.