Ústavní soud · Usnesení

III.ÚS 1594/26

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-07-15 · odmítnuto pro neodstraněné vady · ECLI:CZ:US:2026:3.US.1594.26.1

  1. OS Sokolov 7 C 180/2017
  2. KS Plzeň 18 Co 275/2025-443
  3. ÚS III.ÚS 1594/26
Strojový souhrn generováno LLM

Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože podatelé nebyli zastoupeni advokátem, což vyžaduje zákon o Ústavním soudu. Stížnost nesplňovala ani obecné, ani zvláštní náležitosti návrhu na zahájení řízení. Soud vyzval podatelé k odstranění vad, avšak jejich opakované nesplnění vyloučilo možnost jejich přijetí. Rozhodnutí bylo založeno na § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Rubrum

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Veronikou Křesťanovou o ústavní stížnosti stěžovatelů Jany Tomanové a Petra Tomana, obou bez advokátního zastoupení, proti usnesení Krajského soudu v Plzni č. j. 18 Co 275/2025-443 ze dne 9. března 2026, s návrhem na zrušení i dalších rozhodnutí, za účasti Krajského soudu v Plzni a Okresního soudu v Sokolově, jako účastníků řízení, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Stěžovatelé podali bez zastoupení advokátem ústavní stížnost proti výše uvedenému rozhodnutí s návrhem na jeho zrušení spolu s usneseními Okresního soudu v Sokolově č. j. 7 C 180/2017-439, 7 C 180/2017-430 a 7 C 180/2017-426. Ve stížnosti zmínili, že požádali Českou advokátní komoru o určení advokáta.

2. Ústavní soud se může zabývat ústavní stížností věcně pouze tehdy, pokud splňuje náležitosti podle zákona o Ústavním soudu (viz § 42 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Nyní podaná ústavní stížnost je však nesplňuje.

3. Stěžovatelé nejsou zastoupeni advokátem, jak vyžaduje § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu. Ani jeden z nich není sám činný jako advokát (pak by nemuseli být zastoupeni - viz stanovisko sp. zn. Pl. ÚS-st. 42/15 ze dne 8. října 2015). Jejich ústavní stížnost kromě toho nesplňuje obecné náležitosti návrhu na zahájení řízení, ani zvláštní náležitosti ústavní stížnosti (§ 34 odst. 1 a § 72 odst. 2 zákona o Ústavním soudu).

4. Ústavní soud stěžovatele vyzval k odstranění vad, ač je zjevné, že o náležitostech ústavní stížnosti byli Ústavním soudem již dříve opakovaně poučeni a nebylo tak ani třeba stěžovatele poučovat znovu (srov. k tomu např. z poslední doby usnesení sp. zn.

I. ÚS 3053/25 ze dne

31. října 2025), a poskytl jim k odstranění vad lhůtu. Ani pak však stěžovatelé vady návrhu neodstranili. Ústavní soud současně zjistil, že Česká advokátní komora již dne 24. června 2026 žádost stěžovatelů o určení advokáta zamítla.

5. Z výše uvedených důvodů proto Ústavní soud podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost stěžovatelů odmítl pro vady; prodlužovat lhůtu k odstranění vad již nepovažoval za potřebné, neboť stěžovatelé měli od 8. dubna 2026, kdy jim napadené usnesení bylo doručeno, dostatek času obstarat si potřebné právní zastoupení.

Poučení

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně 15. července 2026 Veronika Křesťanová v. r. soudkyně zpravodajka

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (2)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.