III.ÚS 1713/22

Rubrum

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Jiřího Zemánka a soudců Ludvíka Davida (soudce zpravodaj) a Vojtěcha Šimíčka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele M. P., t. č. ve Věznici Horní Slavkov, P.O.BOX 50, zastoupeného Mgr. Janem Greplem, advokátem se sídlem Palackého 151/10, Prostějov proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. 3. 2022 č. j. 9 To 93/2022-70 a usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 23. 2. 2022 č. j. 0 Nt 1902/2022-9, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Výše označený stěžovatel podal v zákonné lhůtě prostřednictvím advokáta a po vyčerpání všech procesních prostředků, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů; dále jen "zákon o Ústavním soudu"), ústavní stížnost. Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví označeného usnesení, neboť má za to, že jím bylo porušeno jeho právo podle čl. 8 odst. 1 a 3, čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod, čl. 5 odst. 1 písm. c), odst. 3 a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 9 odst. 3 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech.

2. Jak vyplynulo z ústavní stížnosti a přiložených listin, stěžovatel byl zadržen policisty z Obvodního oddělení Moravská Třebová dne 20. 2. 2022 v 13:00 v trestní věci sp. zn. KRPE-7881/TČ-2022-170916. Po tomto prvním zadržení byl propuštěn na svobodu téhož dne v 18:20, ale bezprostředně na to byl zadržen dalším policejním orgánem, a to policisty Obvodního oddělení Policie České republiky Boskovice. Stěžovatel byl ze zadržení provedeného policisty Obvodního oddělení Policie České republiky Boskovice propuštěn bez možnosti opuštění policejní stanice v Moravské Třebové, kdy bezprostředně poté byl zadržen podle § 76 odst. 1 písm. c) trestního řádu po telefonickém souhlasu státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Prostějově policisty Oddělení obecné kriminality Územního odboru Policie České republiky Prostějov v trestním řízení vedeném pod sp. zn. KRPM-21614/TČ-2022-141271, a to dne 20. 2. 2022 v 21:

30. Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Prostějově podal v této trestní věci návrh na vzetí stěžovatele do vazby dne 22. 2. 2022 v 14:

35. Usnesením Okresního soudu v Prostějově ze dne 23. 2. 2022 č. j. 0 Nt 1902/2022-9 byl stěžovatel vzat do vazby, která byla započítána od okamžiku jeho zajištění dne 20. 2. 2022 v 21:30 hod. Krajský soud výše citovaným usnesením stížnost stěžovatele zamítl.

3. Stěžovatel v ústavní stížnosti namítá, že o vazbě bylo rozhodnuto v rozporu se zákonnou a ústavní úpravou bez ohledu na uplynutí lhůty státního zástupce pro podání návrhu na vzetí do vazby, neboť nebyl fakticky od svého prvního zadržení propuštěn na svobodu z policejní stanice v Moravské Třebové, ačkoli jeho propuštění bylo vždy formálně ukončeno, nebyla dodržena lhůta 48 hodin od zadržení 20. 2. 2022 v 13:00 do podání návrhu státním zástupcem na vzetí do vazby dne 22. 2. 2022 v 14:35 hodin. Dále stěžovatel namítá, že Krajský soud v Brně se následně nevypořádal se vznesenými námitkami stěžovatele ve stížnosti proti usnesení soudu prvního stupně a při rozhodování o vzetí stěžovatele do vazby nebyly naplněny vazební důvody.

4. Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy České republiky soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu jejího čl. 87 odst. 1 písm. d) rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod.

5. Při rozhodování o ústavních stížnostech je Ústavní soud oprávněn v případě, že ústavní stížnosti vyhoví, napadené rozhodnutí orgánu veřejné moci zrušit. V určitých případech však může nastat situace, za níž se spor stává čistě "akademickým". Praxe Ústavního soudu se staví k rozhodování v takové věci odmítavě. Absentuje zde totiž bezprostředně přítomný zásah do základního (ale i podústavního) práva, jež by mohl mít vliv na právní poměry stěžovatele. Jinak vyjádřeno, je-li namítáno porušení základního práva, musí být takové porušení rozhodnutím Ústavního soudu odstranitelné (viz např. usnesení ze dne 2. 8. 2005 sp. zn. I. ÚS 432/04 nebo usnesení ze dne 19. 10. 2021 sp. zn. II. ÚS 1456/20).

6. V nyní posuzované věci Ústavnímu soudu byl stěžovatel již pravomocně odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Prostějově ze dne 7. 4. 2022 č. j. 3 T 29/2022-220 k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců, proti kterému se vzdal práva podat odvolání a trest si odpykal ve Věznici Horní Slavkov. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem by zrušení usnesení odvolacího soudu nemělo vliv na právní poměry stěžovatele.

7. Ústavní soud ve věci neshledal důvod ke svému zásahu do rozhodování obecného soudu. Z těchto důvodů ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný ve smyslu § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Poučení

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné V Brně dne 28. února 2023 Jiří Zemánek, v. r. předseda senátu