III.ÚS 1735/13
V PLATNOSTI- NS 28 Cdo 2970/2008
- KS Ústí 9 Co 272/2006-124
- ÚS III.ÚS 1735/13
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože byla podána po uplynutí 60denní lhůty od doručení posledního rozhodnutí. Soud se rozhodl, že posledním procesním prostředkem byl rozsudek Nejvyššího soudu. Ústavní stížnost byla podána více než tři roky po termínu, což porušuje zásadu právní jistoty. Soud se proto rozhodl o odmítnutí bez ústního jednání.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem o ústavní stížnosti stěžovatelů 1. Adolfa Rolínka a 2. Otmara Rolínka, obou zastoupených JUDr. Františkem Divišem, advokátem se sídlem v Litoměřicích, Okružní 15, proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. listopadu 2009 č. j. 28 Cdo 2970/2008-140 a rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. února 2008 č. j. 9 Co 272/2006-124, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností, opatřenou datem 29. 5. 2013, jež byla doručena Ústavnímu soudu téhož dne, a která byla k výzvě Ústavního soudu doplněna podáním ze dne 28. 6. 2013 a 15. 7. 2013, stěžovatelé - z důvodu zásahu do svých práv zajištěných čl. 1, čl. 11 odst. 1 až 3 a čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod a z důvodu porušení čl. 3 odst. 3 téhož předpisu - napadli a domáhali se zrušení rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. listopadu 2009 č. j. 28 Cdo 2970/2008-140 "ve spojení" s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. října 2005 sp. zn. 4 Co 272/2006 (pozn.: jedná se o zjevnou písařskou chybu, stěžovatelé nepochybně míní rozsudek téhož soudu "ze dne 12. února 2008 č. j. 9 Co 272/2006-124"), a to "v zamítavé části týkající se povinnosti účastníka uzavřít s každým z navrhovatelů smlouvu o převodu pozemkové parcely o výměře 62 500 m2, eventuálně o finanční náhradě ve výši 463 125 Kč pro každého z navrhovatelů a nepřiznání náhrady nákladů řízení". Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti [§ 42 odst. 1 a 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")], přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není. Podle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu ve znění do 31. 12. 2012 (viz čl. IV bod 2 zákona č. 404/2012 Sb.) lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Jak patrno z ústavní stížnosti a jejích příloh, stěžovatelé napadli výše uvedený, pro ně nepříznivý rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem jako soudu odvolacího dovoláním, to však bylo jako nedůvodné zamítnuto ústavní stížností napadeným rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 26. listopadu 2009 č. j. 28 Cdo 2970/2008-140. I s ohledem na obsah ústavní stížnosti lze vycházet z toho, že v souzené věci je třeba za rozhodnutí o posledním procesním prostředku ve smyslu posledně citovaného ustanovení považovat zmíněný rozsudek Nejvyššího soudu; ostatně ani sami stěžovatelé netvrdí, že by uplatnili nějaký další procesní prostředek (a lhůtu pro podání ústavní stížnosti odvíjení od doručení rozhodnutí o něm), a nic takového rovněž nevyplývá z ústavní stížnosti (srov. § 72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu). Ze sdělení Okresního soudu v Litoměřicích pak Ústavní soud zjistil, že předmětný rozsudek Nejvyššího soudu byl stěžovatelům prostřednictvím jejich právního zástupce doručen dne 4. 1. 2010. Ústavní stížnost, jak plyne z otisku razítka na poštovní obálce, byla k poštovní přepravě podána až dne 28. 5. 2013, tedy s výrazným opožděním po zákonem stanovené lhůtě 60 dnů, jejíž konec uplynul již 5. 3. 2010. V takovém případě z důvodu právní jistoty a respektování již vzniklých právních vztahů není zásah Ústavního soudu možný. Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítl jako podaný po zákonem stanovené lhůtě.
Poučení
Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 12. srpna 2013 Jan Filip v. r. soudce Ústavního soudu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.