III.ÚS 1834/19
V PLATNOSTI- KS Ostrava 24 Cm 209/2016
- VS Olomouc 5 Cmo 211/2018-297
- ÚS III.ÚS 1834/19
- ÚS I.ÚS 2182/19
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože stěžovatel nebyl účastníkem řízení o neplatnosti usnesení valné hromady společnosti. Soud uvedl, že stěžovatel nemá právní zájem na nápravě porušení svých práv, protože nebyl účastníkem příslušného řízení. Ústavní stížnost byla podána osobou zjevně neoprávněnou, což vylučuje příslušnost Ústavního soudu k řešení nároku. Soud zdůraznil, že stěžovatel má stále k dispozici právní prostředky pro ochranu svých práv.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti stěžovatele Dr. Ing. Romana Raise, zastoupeného Mgr. Alenou Raisovou, advokátkou, sídlem Krhanická 988/7, Praha 12 - Kamýk, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15. listopadu 2018 č. j. 5 Cmo 211/2018-297 a usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. června 2018 č. j. 24 Cm 209/2016-211, za účasti Vrchního soudu v Olomouci a Krajského soudu v Ostravě, jako účastníků řízení, a Vojtěcha Csabiho a obchodní společnosti FAU s. r. o., sídlem Pekařská 1639/79a, Opava, jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení výše uvedených rozhodnutí, neboť má za to, že jimi bylo porušeno zejména jeho právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 a násl. Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a právo na ochranu vlastnictví podle čl. 11 odst. 1 Listiny.
2. Z ústavní stížnosti, jakož i z ústavní stížností napadených rozhodnutí, se podává, že Vrchní soud v Olomouci (dále jen "vrchní soud") ústavní stížností napadeným usnesením potvrdil ústavní stížností napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě (dále jen "krajský soud"), kdy krajský soud rozhodl o neplatnosti usnesení přijatých na valné hromadě obchodní společnosti FAU s. r. o., dne 10. 10. 2016. Mezi usnesení přijatá na této valné hromadě patří mimo jiné i usnesení, kterými byl do funkce předsedy valné hromady zvolen stěžovatel a kterými byl udělen souhlas s převodem jedné čtvrtiny podílu ve společnosti Ivy Urbanské a jedné čtvrtiny podílu Ing. Pavla Urbanského na stěžovatele.
3. Podstatou ústavní stížnosti je nesouhlas s důvody, pro které mají být valnou hromadou přijatá usnesení neplatná. Stěžovatel však sám v ústavní stížnosti uvádí, že podle judikatury nebyl účastníkem řízení, z něhož ústavní stížností napadená rozhodnutí vzešla.
4. Ústavní soud se předně zabýval splněním procesních předpokladů řízení o ústavní stížnosti. Dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána stěžovatelem, který je právně zastoupen v souladu s § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu. Ústavní stížnost však není přípustná (§ 75 zákona o Ústavním soudu), a to z níže uvedených důvodů.
5. Stěžovatel s odkazem na usnesení vrchního soudu ze dne 1. 3. 2017 č. j. 7 Cmo 247/2016-161 uznává, že není účastníkem řízení ani vedlejším účastníkem řízení o neplatnosti usnesení přijatých valnou hromadou. Tento závěr je zcela v souladu i s judikaturou Ústavního soudu [srov. k tomu přiměřeně například usnesení ze dne 19. 3. 2009 sp. zn. III. ÚS 2447/08 nebo usnesení ze dne 4. 12. 2008 sp. zn. I. ÚS 1603/08 (všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz); závěry těchto rozhodnutí jsou použitelné i po změně právní úpravy]. Naopak v řízení, z něhož vzešla ústavní stížností napadená rozhodnutí, se o žádných právech stěžovatele nerozhodovalo, neboť nebyl jeho účastníkem, ústavní stížnost tak byla podána osobou zjevně neoprávněnou. Vzhledem k uvedenému zjištění Ústavnímu soudu nepřísluší, aby platnost či neplatnost usnesení přijatých valnou hromadou hodnotil a vyjadřoval se i tím k ústavnosti ústavní stížností napadených rozhodnutí.
6. Stěžovatelovo právo na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny zůstalo zachováno, neboť stěžovatel i nadále má k dispozici právní prostředky, které může využít. Jak vyplývá z předložených listin - jeden z nich využil v řízení vedeném krajským soudem, o možném využití jiného prostředku byl zpraven v usnesení krajského soudu ze dne 13. 11. 2018 sp. zn. C 10984/RD166/KSOS, Fj 33450/2018/KSOS.
7. Ústavní soud s ohledem na aspekty výše vylíčené stěžovatelovu ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl jako návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu.
Poučení
Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 2. července 2019 Josef Fiala v. r. soudce zpravodaj
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.