III.ÚS 1861/26

Rubrum

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně a soudkyně zpravodajky Daniely Zemanové, soudce Milana Hulmáka a soudkyně Veroniky Křesťanové ve věci ústavní stížnosti Karla Haidelmayera, zastoupeného Mgr. Lukášem Kučerou, advokátem, se sídlem Lipenská 869/17, České Budějovice, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. června 2026, č. j. 13 Co 161/2026-290, za účasti Městského soudu v Praze jako účastníka řízení a 1) Mgr. Václava Sluky a 2) Mgr. Miloše Hoffmanna, MBA, jako vedlejších účastníků řízení, o návrhu na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, takto:

Výrok

Vykonatelnost usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. června 2026, č. j. 13 Co 161/2026-290, se odkládá do vykonatelnosti rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti vedené pod sp. zn.

III. ÚS 1861/26.

Odůvodnění

I. Dosavadní průběh řízení

1. Stěžovatel podal návrh na nařízení předběžného opatření, které by prvnímu vedlejšímu účastníkovi omezilo nakládání s jeho bytovou jednotkou. Tento návrh podal v souvislosti s následně podanou žalobou, kterou se proti prvnímu vedlejšímu účastníkovi a dalšímu žalovanému panu O. J. domáhá - z titulu postoupené pohledávky - náhrady škody ve výši 3 300 000 Kč s příslušenstvím (a vůči prvnímu vedlejšímu účastníkovi samostatně ještě částky 100 000 Kč s příslušenstvím). Návrh na nařízení předběžného opatření odůvodnil tím, že se první vedlejší účastník pokoušel tento byt, který podle stěžovatele představuje jeho jediný hodnotný a dohledatelný majetek, převést na druhého vedlejšího účastníka. Tím by hrozilo bezprostřední zmaření výkonu rozhodnutí ve věci.

2. Obvodní soud návrhu na nařízení předběžného opatření vyhověl (usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 6. 6. 2024, č. j. 67 Nc 4509/2024-55). Prvnímu vedlejšímu účastníkovi proto uložil, aby se zdržel "zcizování, zatížení věcnými břemeny, zatížení zástavními právy, předkupními právy, právem stavby a [...] jakékoliv dispozice vedoucí ke snížení hodnoty nemovitosti - bytové jednotky". Naléhavost situace byla podle soudu dána tím, že bytová jednotka je v současnosti zajištěna plombou z důvodu vedení dvou řízení u katastru nemovitostí - a to na základě vkladu zástavního práva k bytové jednotce a návrhu na vklad vlastnického práva a převod na třetí osobu. Existuje přitom reálná obava, že by první vedlejší účastník neměl po převodu bytové jednotky žádný jiný majetek a případný výkon výsledného rozhodnutí by mohl být ohrožen. Toto rozhodnutí bylo v odvolacím řízení městským soudem potvrzeno, ústavní stížnost podaná proti těmto rozhodnutím byla odmítnuta.

3. Vedlejší účastníci se po určité době domáhali zrušení vydaného předběžného opatření. Obvodní soud jejich návrh zamítl, městský soud však nařízené předběžné opatření k odvolání vedlejších účastníků zrušil (usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 6. 2026, č. j. 13 Co 161/2026-290). Podle městského soudu již nelze přisvědčit obvodnímu soudu v tom, že důvody pro existenci předběžného opatření nadále trvají. Obvodní soud totiž - byť nepravomocně - stěžovatelovu žalobu zamítl z důvodu absence jeho aktivní věcné legitimace. Uplatněný nárok proto nemůže být považován za osvědčený ani pro účely předběžného opatření.

II. Vymezení návrhu na odložení vykonatelnosti

4. Stěžovatel, který nesouhlasí s rozhodnutím obvodního soudu ve věci samé a napadl ho odvoláním, podává proti rozhodnutí městského soudu ústavní stížnost, v níž navrhuje napadené rozhodnutí zrušit a žádá do té doby odložit jeho vykonatelnost. Návrh na odložení vykonatelnosti odůvodňuje tím, že lze reálně očekávat, že první vedlejší účastník po zrušení předběžného opatření převede bytovou jednotku na druhého vedlejšího účastníka. Tento převod byl dříve již iniciován a zabránilo mu pouze nařízené předběžné opatření. Bytová jednotka představuje jediný dohledatelný majetek, z něhož lze uspokojit žalovaný nárok ve výši 3 300 000 Kč s příslušenstvím. Pokud by byla jednotka převedena před rozhodnutím Ústavního soudu, stalo by se případné vyhovující rozhodnutí neúčinným a nárok nevymahatelným. Újma, která by stěžovateli vznikla vyvedením tohoto majetku, je nepoměrně větší než případná újma vedlejších účastníků. Odložení vykonatelnosti neodporuje žádnému veřejnému zájmu.

III. Posouzení ústavní stížnosti

5. Podání ústavní stížnosti nemá odkladný účinek (§ 79 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Na návrh stěžovatele však Ústavní soud může vykonatelnost napadeného rozhodnutí odložit. Podmínkou je, že takový postup (1) "nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem" a zároveň (2) "by výkon rozhodnutí [...] znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám" (§ 79 odst. 2 zákona). Podle Ústavního soudu jsou obě tyto podmínky v této věci splněny.

6. Zaprvé, Ústavní soud neshledal důležitý veřejný zájem, s nímž by bylo odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí v rozporu. V řízení ve věci samé jde o ryze soukromoprávní spor soukromých osob o peněžité plnění. Je přitom ve veřejném zájmu právně vyjasnit námitky stěžovatele uvedené v ústavní stížnosti a teprve poté činit případné - prakticky nevratné - změny spojené s bytovou jednotkou (usnesení sp. zn. II. ÚS 2805/23, bod 9; I. ÚS 655/17, bod 7).

7. Zadruhé, důsledky napadeného rozhodnutí by pro stěžovatele znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám. Odklad vykonatelnosti vede pouze k "zakonzervování" stavu platného před vydáním napadeného rozhodnutí (usnesení sp. zn. II. ÚS 2805/23, bod 9; I. ÚS 655/17, bod 7; III. ÚS 3817/17, bod 13). Zrušením předběžného opatření první vedlejší účastník získal okamžitou možnost volně nakládat s bytovou jednotkou. Pokud by v mezidobí došlo k převodu bytové jednotky na třetí osobu, případné vyhovující rozhodnutí Ústavního soudu by pro stěžovatele mohlo ztratit význam. Újma hrozící stěžovateli je tedy nepoměrně větší než újma, která může vzniknout prvnímu vedlejšímu účastníkovi tím, že po dobu řízení o ústavní stížnosti bude dočasně zachováno omezení nakládání s nemovitostí, které trvalo již od poloviny roku 2024.

8. Ústavní soud shrnuje, že smyslem odkladu vykonatelnosti napadeného rozhodnutí je předcházení situacím, v nichž by po jeho případném zrušení bylo nemožné či neúměrně obtížné vrátit stav věci do podoby před vydáním tohoto rozhodnutí (např. usnesení sp. zn. IV. ÚS 3229/23, bod 6; II. ÚS 1942/21, bod 3; II. ÚS 48/20, bod 16). Tato situace nastala podle Ústavního soudu i v této věci.

9. Ústavní soud vzal v úvahu i to, že si vyžádá spis obvodního soudu i vyjádření účastníků řízení, a proto není schopen rozhodnout o ústavní stížnosti bezodkladně (obdobně např. usnesení sp. zn. IV. ÚS 1163/26, bod 8; III. ÚS 3045/25, bod 9; IV. ÚS 3458/23, bod 11).

IV. Závěr

10. Ústavní soud z těchto důvodů odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí. Ústavní soud dodává, že tímto usnesením nijak nepředjímá výsledek řízení o ústavní stížnosti.

Poučení

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 7. července 2026 Daniela Zemanová v. r. předsedkyně senátu