Ústavní soud · Usnesení

III.ÚS 1868/18

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2018-06-18 · odmítnuto pro nedodržení lhůty · ECLI:CZ:US:2018:3.US.1868.18.1

  1. VS Praha 12 To 31/2017
  2. NS 6 Tdo 60/2018
  3. ÚS III.ÚS 1868/18
Strojový souhrn generováno LLM

Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože byla podána po uplynutí dvou měsíců od doručení posledního rozhodnutí. Soud konstatoval, že stížnost byla doručena poštou až dne druhého měsíce, což porušuje lhůtu stanovenou § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu. I kdyby byly splněny další formální požadavky, opožděnost zásadně vylučuje projednání stížnosti. Soud tedy rozhodl bez ústního jednání podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu.

Rubrum

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským o ústavní stížnosti J. W., proti usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 6 Tdo 60/2018, usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 12 To 31/2017 a rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 16 T 46/2014, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Ústavní stížnost byla Ústavnímu soudu doručena dne 30. 5. 2018, přičemž stěžovatel navrhl zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen "krajský soud"), Vrchního soudu v Praze a Nejvyššího soudu, a to z důvodu tvrzeného porušení čl. 8 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 96 odst. 1 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava").

II. Včasnost ústavní stížnosti

2. Před samotným věcným posouzením ústavní stížnosti, je Ústavní soud povinen zkoumat, zda návrh splňuje všechny zákonem stanovené náležitosti a zda jsou dány předpoklady projednání ústavní stížnosti stanovené Ústavou a zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Po přezkoumání stěžovatelova podání soud shledal, že ústavní stížnost tyto předpoklady nesplňuje.

3. Dle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu platí, že ústavní stížnost lze podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje.

4. Ústavní soud telefonickým dotazem na krajský soud a následně vyžádáním předmětné doručenky zjistil, že usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 6 Tdo 60/2018, kterým bylo odmítnuto dovolání stěžovatele, bylo stěžovateli doručeno do Věznice Plzeň dne 27. 3. 2018. Lhůta k podání ústavní stížnosti tak začala běžet dne 28. 3. 2018, přičemž aby byla zachována zákonná lhůta k včasnému podání ústavní stížnosti v souladu s § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, měla být ústavní stížnost alespoň podána k poštovní přepravě (a nikoli doručena Ústavnímu soudu) nejpozději dne 28. 5. 2018. Na obálce, v níž byla ústavní stížnost doručena, a stejně tak v internetové aplikaci "Sledování zásilek" státního podniku Česká pošta, s. p. (dostupné z https://postaonline.cz/trackandtrace) je však uvedeno, že zásilka byla předána k poštovní přepravě dne 29. 5. 2018.

5. Z výše uvedeného tedy plyne, že stěžovatel podal ústavní stížnost opožděně. Takový návrh pak musí soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnout podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu.

6. Nad rámec opožděnosti, která je neodstranitelnou překážkou projednání ústavní stížnosti, Ústavní soud uvádí, že podání vykazuje i další vady. Zejména není ústavní stížnost sepsána advokátem a nebyla k ní připojena kvalifikovaná plná moc osvědčující zastoupení pro řízení před Ústavním soudem (§ 29, § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu). Ústavní soud však stěžovatele nevyzýval, aby tyto vady odstranil, případně jej neinformoval o možnosti žádat Českou advokátní komoru o určení advokáta, neboť i v případě odstranění těchto vad by nemohla být ústavní stížnost úspěšná pro svoji opožděnost.

Poučení

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 18. června 2018 Pavel Rychetský v. r. soudce zpravodaj

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.