III.ÚS 1879/26

Rubrum

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové, soudce Milana Hulmáka a soudkyně zpravodajky Veroniky Křesťanové o ústavní stížnosti stěžovatelky N. M., zastoupené Mgr. Markem Šimákem, advokátem, sídlem Havlíčkova 1682/15, Praha 1 - Nové Město, proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 35 Co 33/2026-589 ze dne 7. dubna 2026 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 č. j. 50 P 328/2021-529, 23 P a Nc 41/2022 ze dne 14. listopadu 2025, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 5, jako účastníků řízení, a P. V. a nezletilého R. M., jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Stěžovatelka se domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí; tvrdí, že jimi došlo k porušení jejích ústavně zaručených práv zakotvených v čl. 32 odst. 4 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 3 odst. 1 a 2 Úmluvy o právech dítěte a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Stěžovatelka (matka) a první vedlejší účastník (otec) jsou rodiči nezletilého vedlejšího účastníka (chlapec). Chlapci je 13 let a otec se s ním vůbec nestýká.

3. V červenci 2022 Obvodní soud pro Prahu 5 schválil dohodu rodičů, podle níž bylo výživné pro chlapce zvýšeno na 9 000 Kč od 1. ledna 2022. Tehdy soud vycházel z příjmové potenciality otce ve výši cca 45 000 až 50 000 Kč měsíčně. Chlapci tehdy bylo 9 let.

4. V březnu 2025 podala matka návrh na zvýšení výživného na 15 000 Kč zpětně od 1. září 2024. Požadavek na zvýšení odůvodnila tím, chlapec nastoupil na gymnázium, věnuje se intenzivně koníčkům a zvýšily se výdaje na jeho zdravotní péči (oční vada, rovnátka). Obvodní soud napadeným rozsudkem návrh matky zamítl. Uzavřel, že po příjmové stránce u otce změna nenastala, byť jeho vzdělání by mu umožňovalo dosahovat vyšších příjmů, již v roce 2022 přihlížel k jejich potencionální výši. Podotkl, že nemůže jít k tíži otce, že matka si snížila pracovní úvazek. Chlapec pouze vyměnil sport, jemuž se oproti roku 2022 věnuje, stále trpí oční vadou a matka plánuje ortodontickou léčbu, poměry se jinak nezměnily.

5. K odvolání matky Městský soud v Praze napadeným rozsudkem rozsudek obvodního soudu potvrdil. Ani městský soud neshledal, že by došlo ke změně, která by odůvodňovala změnu výše výživného (9 000 Kč). Konstatoval, že otec nijak nebránil zjištění svých příjmů, proto není namístě použít § 916 občanského zákoníku. Soud vyšel z potenciálního příjmu otce, který dovodil ve výši cca 60 000 Kč, a podílu na výživném ve výši 14 % (8 400 Kč) s ohledem na další dvě vyživovací povinnosti otce. Dodal, že mimořádný výdaj na rovnátka (100 000 Kč) není výdajem, na němž by se rodiče dohodli, nemůže tak jít k tíži otce.

6. Matka v ústavní stížnosti namítá, že soudy nezjišťovaly majetkové poměry otce ve smyslu nálezu sp. zn. IV. ÚS 2492/24, neprovedly žádné důkazy i přes důkazní návrhy matky a v rozporu s vyšetřovací zásadou se spokojily pouze s tvrzením otce o tom, že jeho poměry se nezměnily. Namísto toho vycházely z fiktivních příjmů, které byly podkladem pro schválení dohody v roce 2022. Matka považuje rozhodnutí za nepřezkoumatelná, jelikož z rozhodnutí nevyplývá, jakou výši příjmů měly soudy za prokázanou. Vyšel-li městský soud z částky 60 000 Kč, svou úvahu v rozporu s nálezy sp. zn. I. ÚS 795/18 ze dne 21. května 2019 a sp. zn. III. ÚS 511/05 ze dne 16. března 2006 dostatečně nezdůvodnil.

7. Procesní předpoklady pro řízení o ústavní stížnosti jsou splněny.

8. Ústavní soud zdůrazňuje, že zastává zdrženlivý postoj k přezkumu rozhodnutí v rodinněprávních věcech, včetně rozhodnutí o výživném. Toto rozhodování je doménou civilních soudů, které jsou v bezprostředním kontaktu s účastníky řízení, znají rodinnou situaci a mohou nejlépe posoudit zájem dítěte ve smyslu čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte. Ústavnímu soudu zejména nepřísluší přehodnocovat zjištěný skutkový stav, přepočítávat výši výživného apod. Rozhodnutí obecných soudů Ústavní soud zruší jen tehdy, jsou-li neústavní [např. nálezy sp. zn. I. ÚS 2482/13 ze dne 26. května 2014, bod 17, či sp. zn. IV. ÚS 2884/22 ze dne 29. srpna 2023, bod 27]. O takovou situaci v posuzované věci nejde.

9. Matka především namítá, že soudy nezjišťovaly příjmové a majetkové poměry otce navzdory jejím důkazním návrhům a zásadě vyšetřovací. Jak uvádí matkou odkazovaný nález sp. zn. IV. ÚS 2492/24, zásada vyšetřovací spočívá v tom, že si civilní soudy samy musí zjistit všechny skutečnosti důležité pro rozhodnutí, nikoli že mají povinnost provést všechny navržené důkazy. Ústavní soud neshledal, že by obecné soudy skutečnosti potřebné pro rozhodnutí zjistily v nedostatečné míře. Je třeba zdůraznit, že vzhledem k předchozím řízením o výživné v roce 2018 a 2022 soudy již dlouhodobě znají poměry a specifické okolnosti (faktor vady řeči otce při hledání zaměstnání, jeho přístupu k řešení této vady, finanční situace rodiny otce a pokrývání potřeb rodiny družkou otce). Otec dlouhodobě pracuje pouze brigádně, daňová přiznání nepodává, proto i možnosti zjištění konkrétní výše příjmu jsou limitované. Otec ke svým poměrům doložil daňové přiznání společnosti, jíž je společníkem a která je ve ztrátě, smlouvu o převodu podílu ve společnosti jiné, jakož i skutečnosti k době trvání rodičovské dovolené jeho družky. Oba obecné soudy s dostatečnou mírou podrobnosti při jednání zjišťovaly, z čeho otci plynou příjmy, z čeho uspokojuje své potřeby a potřeby rodiny a jaká je jeho životní úroveň.

10. Ústavní soud si vyžádal od obvodního soudu jím vedený spis.

11. Jak vyplynulo z řízení před obecnými soudy, situace otce, jeho příjmů a zaměstnatelnosti (s ohledem na jeho vadu řeči) zůstala relativně neměnná, matka si oproti tomu snížila úvazek 0,75 na 0,5, chlapec má jiné (ale stejně nákladné) volnočasové aktivity, a nově bude mít rovnátka. Všechny rozhodné skutečnosti pro posouzení změny poměrů a výše výživného obecné soudy zohlednily a jasně, logicky a dostatečně odůvodnily závěr, že poměry se nezměnily tak, že by to odůvodňovalo zvýšení výživného. Městský soud zdůraznil, že mírný narůst potřeb chlapce není nárůstem podstatným. Výživné bylo již v roce 2022 stanoveno v takové výši, že pokrývá i současné potřeby chlapce. Tehdy vycházel obvodní soud z potenciálního příjmu otce 45 000 až 50 000 Kč, otec i přes své vzdělání dosahoval výdělků ve výši dvou třetin těchto částek. Vzhledem k zjištěným příjmům a poměrům otce nelze obecným soudům ničeho vytknout, vyšly-li z potenciality příjmů otce, což sama matka opakovaně v řízení navrhovala. K námitce matky o nepřezkoumatelnosti úvahy městského soudu o aktuálním potenciálním příjmu otce cca 60 000 Kč, dává Ústavní soud za pravdu, že v rozsudku městského soudu se tento údaj (bod 13) objevuje bez bližšího vysvětlení. Lze ale odkázat na zvukový záznam z jednání před městským soudem. Při vyhlašování rozsudku městský soud zřetelně uvedl, že k částce dospěl tak, že přihlédl k celospolečenskému vývoji (jinými slovy vývoji mezd v mezičase). Takové vysvětlení (nárůst oproti roku 2022 o 20 až 25 %) se nejeví jako chlapci přitěžující, a ač je nepromítl do písemného odůvodnění rozsudku, nejde o pochybení, pro něž by Ústavní soud přistoupil ke kasaci rozhodnutí. Z rozhodnutí je následně patrné, že městský soud využil pro účely výpočty procentuální v rozmezí podle doporučující tabulky Ministerstva spravedlnosti. I při této navýšené částce potenciálního příjmu přesahuje výživné stanovené dohodou z roku 2022 částku výživného podle doporučující tabulky, tím spíše to bylo při původní uvažované částce. I z průběhu jednání, při kterém byla v roce 2022 uzavřena schválená dohoda, lze usuzovat, že v červenci 2022 (č. l. 380 verte spisu) byla výše výživného stanovena i se zohledněním budoucího běžného nárůstu potřeb, aby se v krátké době s ohledem na blížící se další věkovou kategorii (10 až 15 let) výživné hned nemuselo měnit, jinak při příjmu 50 000 Kč a tehdejším věku chlapce a dalších dětí otce by totiž tabulkové výživné bylo výrazně (o třetinu) nižší.

12. Ústavní soud nezjistil žádné pochybení, které by opodstatňovalo závěr stěžovatelky o porušení jejích základních práv. Ústavní stížnost tak odmítl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků jako návrh zjevně neopodstatněný [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu].

Poučení

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně 29. července 2026 Daniela Zemanová v. r. předsedkyně senátu