III.ÚS 1895/10
V PLATNOSTI- MS Praha 23 Co 167/2007-373
- MS Praha 21 Co 359/2009-76
- ÚS III.ÚS 1895/10
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože byla podána po uplynutí 60denní lhůty od doručení posledního rozhodnutí o procesním prostředku. Soud zjistil, že lhůta pro podání stížnosti vypršela již v roce 2008, kdy bylo dovolání odmítnuto. V souladu s § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu nebylo možné stížnost projednat. Rozhodnutí bylo vydáno bez účasti účastníků řízení.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Muchou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. H., zastoupeného JUDr. Zdeňkem Matisem, advokátem v Poděbradech, Táboritská 811/20, proti rozsudkům Městského soudu v Praze ze dne 30. 3. 2010 č. j. 21 Co 359/2009-76 a ze dne 13. 6. 2007 č. j. 23 Co 167/2007-373, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností ze dne 28. 6. 2010 stěžovatel napadl a domáhal se zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 3. 2010 č. j. 21 Co 359/2009-76 a v návaznosti na to také, pokud tak lze učinit, i rozsudku téhož soudu ze dne 13. 6. 2007 č. j. 23 Co 167/2007-373. Uvedenou ústavní stížností stěžovatel mínil uplatnit své ústavně zaručené základní právo na spravedlivý proces, kteréžto mělo být porušeno nepřípustnou libovůlí a rozporným postupem v soudním rozhodování. Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti (§ 42 odst. 1 a 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů; dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž dospěl k závěru, že byla podána opožděně. Dle ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Dle ustanovení § 72 odst. 4 téhož zákona platí, že byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Jak Ústavní soud zjistil ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 8 sp. zn. 9 C 368/2007, rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 30. 3. 2010 č. j. 21 Co 359/2009-76, jakožto rozhodnutí o posledním procesním prostředku ve smyslu § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, byl doručen právnímu zástupci stěžovatele dne 16. 4. 2010. Pokud stěžovatel podal nyní posuzovanou ústavní stížnost k poštovní přepravě dne 29. 6. 2010, učinil tak po zákonem stanovené lhůtě. Jde-li o rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 13. 6. 2007 č. j. 23 Co 167/2007-373, Ústavní soud nezná přesné datum jeho doručení, nicméně v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 16. 2. 2009 č. j. 9 C 268/2007-40 se za "nespornou" označuje skutečnost, že zmíněný rozsudek Městského soudu v Praze stěžovatel napadl dovoláním, které však bylo Nejvyšším soudem odmítnuto. Jak Ústavní soud v návaznosti na tuto informaci zjistil, stalo se tak usnesením ze dne 13. 5. 2008 sp. zn. 25 Cdo 5132/2007, a to pro nepřípustnost tohoto dovolání, nikoliv z důvodů závisejících na uvážení dovolacího soudu. Z uvedeného je zřejmé, že tento ústavní stížností napadený rozsudek Městského soudu v Praze musel být stěžovateli doručen již v roce 2007, a tudíž že lhůta k podání ústavní stížnosti uplynula před několika lety. Z tohoto důvodu Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení
Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 24. srpna 2010 Jiří Mucha soudce Ústavního soudu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.