III.ÚS 1982/16

Rubrum

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Radovana Suchánka (soudce zpravodaje) a soudců Josefa Fialy a Jiřího Zemánka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele R. M., t. č. ve výkonu trestu ve Věznici Heřmanice, zastoupeného JUDr. Vladimírem Kubátem, advokátem, sídlem Politických vězňů 1511/5, Praha - Nové Město, proti postupu Krajského soudu v Ostravě ve věci vedené pod sp. zn. 47 T 1/2008, a ve věci ústavní stížnosti téhož stěžovatele, zastoupeného JUDr. Alešem Vídenským, advokátem, sídlem Sokolská tř. 966/22, Ostrava, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. února 2017 č. j. 7 Tdo 755/2016-306 a rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. dubna 2015 č. j. 1 To 53/2014-5367, za účasti Nejvyššího soudu, Vrchního soudu v Olomouci a Krajského soudu v Ostravě, jako účastníků řízení, takto:

Výrok

Návrh směřující proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. února 2017 č. j. 7 Tdo 755/2016-306 a rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. dubna 2015 č. j. 1 To 53/2014-5367 se vylučuje k samostatnému projednání.

Odůvodnění

I.

1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), doručenou Ústavnímu soudu dne 21. 6. 2016, doplněnou podáním Ústavnímu soudu doručeným dne 10. 11. 2016, stěžovatel v zastoupení JUDr. Vladimírem Kubátem, advokátem, brojil proti postupu Krajského soudu v Ostravě ve věci vedené pod sp. zn. 47 T 1/2008, spočívajícím v odmítnutí informací o nařízeném odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu stěžovateli jako oprávněné osobě podle § 88 odst. 8 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a to pro porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 a 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva").

2. Dne 18. 5. 2017 byl Ústavnímu soudu doručen další návrh stěžovatele, a to v zastoupení JUDr. Alešem Vídenským, advokátem, kterým se stěžovatel domáhal zrušení usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 2. 2017 č. j. 7 Tdo 755/2016-306 a rozsudku Vrchního soudu v Olomouci (dále jen "vrchní soud") ze dne 23. 4. 2015 č. j. 1 To 53/2014-5367, a to pro porušení čl. 8 odst. 2, čl. 38 odst. 2 a čl. 39 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy. II.

3. Ústavní soud (soudce zpravodaj) se seznámil s návrhem stěžovatele ze dne 21. 6. 2016, doplněným dne 10. 11. 2016, a s návrhem ze dne 18. 5. 2017, a dospěl k závěru, že je v tomto případě třeba aplikovat ustanovení o vyloučení věci, tj. postupovat podle § 63 zákona o Ústavním soudu ve spojení s § 112 odst. 2 občanského soudního řádu a § 55 kancelářského a spisového řádu Ústavního soudu č. Org. 27/04, ze dne 16. 3. 2004, v platném znění, vydaného podle § 11 odst. 2 písm. k) zákona o Ústavním soudu.

4. Z obsahu druhého podání stěžovatele, Ústavnímu soudu doručeného dne 18. 5. 2017, vyplývá, že toto podání bylo míněno jako nová ústavní stížnost, podaná v zákonné lhůtě, když napadené rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16. 2. 2017 č. j. 7 Tdo 755/2016-306, jako rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva, bylo vydáno až po podání v pořadí první ústavní stížnosti. V řízení o tomto druhém návrhu je stěžovatel zastoupen jiným advokátem, než v řízení o svém dřívějším návrhu.

5. Proto Ústavní soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku. V důsledku vydání tohoto usnesení bude druhému podání ze dne 18. 5. 2017 jako nové věci přidělena nová spisová značka a věc bude posouzena samostatně.

Poučení

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 20. března 2018 Radovan Suchánek v.r. předseda senátu