III.ÚS 204/99
V PLATNOSTIÚstavní soud odmítl ústavní stížnost, protože podatelka nebyla účastníkem správního řízení, jehož rozhodnutí napadala. Podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu má právo podat stížnost pouze osoba, která byla účastníkem řízení. Vzhledem k tomu, že napadené rozhodnutí se týkalo jiné osoby, než byla podatelka, neměla právní zájem na jeho přezkumu. Soud se proto nezabýval lhůtou podání stížnosti ani její podstatou. Rozhodnutí bylo odmítnuto jako podané osobou zjevně neoprávněnou.
Rubrum
III. ÚS 204/99 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu Ústavní soud ČR rozhodl ve věci ústavní stížnosti M. P., takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Navrhovatelka podala dne 22. 4. 1999 ústavní stížnost, která byla doručena Ústavnímu soudu dne 23. 4. 1999. Ústavní stížnost směřovala proti rozsudku Krajského soudu v Brně, čj. 29 Ca 401/95-12, ze dne 20. 1. 1997. Napadeným rozsudkem rozhodl Krajský soud v Brně v právní věci navrhovatele Z. P., proti odpůrci Okresnímu úřadu, pozemkovému úřadu v Jihlavě tak, že potvrdil rozhodnutí pozemkového úřadu, čj. PÚ-1/132G/1/92-201/3, ze dne 13. 9. 1995. Navrhovatelka žádala, aby Ústavní soud přezkoumal předmětnou věc, protože podle jejího názoru došlo v řízení k řadě pochybení. Podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR rozhoduje Ústavní soud o ústavních stížnostech proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánu veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod. Čl. 88 Ústavy ČR stanoví, že otázku, kdo je oprávněn podat ústavní stížnost a za jakých podmínek, upraví samostatný zákon. Tímto zákonem je zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
111. ÚS 204/99 Podle § 72 odst. 1 písm. a) cit. zákona je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy ČR. Ústavní stížnost pak lze podat podle § 72 odst. 2 cit. zákona pouze ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. V předmětné věci však navrhovatelka napadla ústavní stížností pravomocné rozhodnutí Krajského soudu v Brně, které bylo vydáno v řízení, jehož účastníkem však byl Z. P., syn navrhovatelky. Vzhledem k výše uvedenému ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) cit. zákona navrhovatelka není osobou oprávněnou k podání ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Brně, čj. 29 Ca 401/95-12, ze dne 20. 1. 1997. S ohledem na tuto skutečnost se Ústavní soud již nezabýval zkoumáním otázky, zda byla ústavní stížnost podána včas. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nezbylo Ústavnímu soudu než návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti podle 5 43 odst. 1 písm. c) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout jako návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 5. května 1999 JUDr.Vladimír JURKA soudce Ústavního soudu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.