III.ÚS 2166/07
V PLATNOSTI- OS Písek 3 Nc 1345/2003-344
- ÚS III.ÚS 2166/07
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože stěžovatelka nepřešla všechny dostupné procesní prostředky. Soud se opřel o § 75 odst. 1 ZÚS, podle něhož je stížnost nepřípastná, pokud nebyly vyčerpány všechny jiné právní prostředky. Stěžovatelka totiž současně podala žalobu pro zmatečnost, která byla v řízení u Nejvyššího soudu. Zásada subsidiarity vyžaduje, aby ústavní stížnost byla podána až po vyčerpání jiných možností ochrany práv.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Casta a. s., se sídlem v Písku, Pražská 467, zastoupené JUDr. Ondřejem Davidem, Ph.D., advokátem v Praze 4, K Safině 669, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. 5. 2007 č. j. 6 Co 950/2007-443 a usnesení Okresního soudu v Písku ze dne 29. 12. 2006 č. j. 3 Nc 1345/2003-344, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností ze dne 17. 8. 2007, doplněnou dne 7. 8. 2008, se stěžovatelka domáhá zrušení usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. 5. 2007 č. j. 6 Co 950/2007-443 a usnesení Okresního soudu v Písku ze dne 29. 12. 2006 č. j. 3 Nc 1345/2003-344. Má za to, že byla porušena její práva zakotvená v čl. 11 a čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod. Z předložených kopií napadených rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že usnesením Okresního soudu v Písku ze dne 12. 8. 2008 č. j. 3 Nc 1345/2003-5 (ve spojení s opravným usnesením ze dne 16. 9. 2003) byla nařízena exekuce na majetek stěžovatelky pro částku 4 573 337,- Kč s příslušenstvím. Okresní soud v Písku usnesením ze dne 29. 12. 2006 č. j. 3 Nc 1345/2003-344 rozhodl tak, že k návrhu povinné "zastavil exekuční řízení dle § 268 odst. 1 písm. h) občanského soudního řádu" s tím, že stěžovatelka (povinná) splnila svůj závazek i náklady exekuce. Současně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Výrokem III rozhodl, že se soudnímu exekutorovi nepřiznává náhrada nákladů, neboť stěžovatelka (povinná) náklady uhradila. Stěžovatelka a soudní exekutor podali odvolání. Krajský soud v Českých Budějovicích vydal dne 28. 5. 2007 pod č. j. 6 Co 950/2007-443 usnesení, kterým odmítl odvolání stěžovatelky. Odvolání soudního exekutora částečně odmítl a částečně změnil výrok III prvostupňového usnesení tak, že stěžovatelka je povinna nahradit exekutorovi náklady exekuce ve výši 988 641,- Kč. Rozhodnutí o odvolání stěžovatelky odůvodnil tím, že nebyla oprávněna odvolání podat, neboť prvostupňovým usnesením jí nebyla způsobena žádná újma (došlo k zastavení exekuce a nebyla jí uložena ani povinnost k náhradě nákladů řízení a exekuce). V ústavní stížnosti stěžovatelka proti rozhodnutí odvolacího soudu namítla, že tento jí nezákonně a protiústavně odejmul právo se odvolat (jednat před soudem), neboť usnesením o zastavení exekuce jí byla způsobena újma. V této souvislosti uvedla podrobnou argumentaci proti usnesení prvostupňového soudu, ve které namítla nesprávný postup při zastavení exekuce, v důsledku kterého bude na vymáhanou pohledávku plněno dvakrát. Ústavní soud dotazem u Okresního soudu v Písku (č. l. 14 spisu Ústavního soudu) zjistil, že stěžovatelka podala ve věci žalobu pro zmatečnost, která je vedena pod sp. zn. 11 C 85/2007 a spis se nachází u Krajského soudu v Českých Budějovicích. Ústavní soud si vyžádal od okresního soudu kopii stěžovatelčiny žaloby pro zmatečnost. Z kopie žaloby pro zmatečnost vyplývá, že stěžovatelka napadla žalobou pro zmatečnost usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. 5. 2004 č. j. 6 Co 950/2007-443 s tím, že tímto rozhodnutím jí byla odňata možnost podat odvolání (jednat před soudem). Ze žaloby vyplývá, že v ní stěžovatelka vznesla zcela shodnou argumentaci jako v ústavní stížnosti, kdy poukazovala na nesprávný postup prvostupňového soudu při zastavení exekuce. Následně Ústavní soud telefonicky (č. l. 20 spisu Ústavního soudu) zjistil, že o žalobě pro zmatečnost již bylo rozhodnuto a stěžovatelka podala odvolání, poté i dovolání. Dne 18. 12. 2008 tak byla věc (spis) předána Nejvyššímu soudu. Ústavní soud nejdříve zkoumal, zda podaná ústavní stížnost splňuje všechny formální náležitosti a předpoklady jejího meritorního projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZÚS"), přičemž dospěl k závěru, že se jedná o návrh nepřípustný. Podle § 75 odst. 1 ZÚS ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3 ZÚS); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4 ZÚS). Z uvedeného ustanovení vyplývá zásada subsidiarity ústavní stížnosti a zásada minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti jiných orgánů veřejné moci; na tyto zásady Ústavní soud opakovaně ve své judikatuře poukazuje. Ústavní soudnictví je založeno především na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž protiústavnost nelze napravit jiným způsobem, tedy především procesními prostředky, které vyplývají z příslušných procesních norem, upravujících to které řízení. Ústavní soud zjistil, že stěžovatelka souběžně s ústavní stížností podala také žalobu pro zmatečnost dle § 229 odst. 4 občanského soudního řádu, přičemž v žalobě argumentovala zcela shodně jako v ústavní stížnosti a požadovala zrušení téhož rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích. Ústavní soud zjistil, že paralelně probíhá řízení o ústavní stížnosti a řízení ve věci žaloby pro zmatečnost (věc je nyní u Nejvyššího soudu s dovoláním stěžovatelky); pro ústavní stížnost je přitom charakteristická zásada subsidiarity (§ 72 odst. 3 a § 75 odst. 1 ZÚS). Závěr o nepřípustnosti ústavní stížnosti vyplývá ostatně i ze stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne 16. 12. 2008 sp. zn. Pl. ÚS-st. 26/08 (http://nalus.usoud.cz). Ústavní soud proto postupoval tak, že ústavní stížnost odmítl pro její nepřípustnost podle § 43 odst. 1 písm. e) ZÚS. Tímto rozhodnutím není dotčena možnost stěžovatelky domáhat se ochrany práv poté, kdy bude věc skončena před obecnými soudy.
Poučení
Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 15. ledna 2009 Jiří Mucha soudce Ústavního soudu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.