III.ÚS 2188/26

Rubrum

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Danielou Zemanovou o ústavní stížnosti Woodplastic Holding, a. s., a Woodplastic Group, a. s., obou se sídlem V Celnici 1034/6, Praha 1, obou zastoupených Mgr. Bc. Anetou Alferi, advokátkou, se sídlem Hellichova 632/11b, Praha 1, proti výroku III usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. května 2026 č. j. 14 Cmo 53/2026-130 a výrokům III a IV usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. ledna 2026 č. j. 72 Cm 69/2025-119, za účasti Vrchního soudu v Praze a Městského soudu v Praze jako účastníků řízení a 1) SUNPAS, a. s., se sídlem Na Folimance 2154/17, Praha 2, 2) Sciacca, a. s., se sídlem Masarykovo nábřeží 239/22, Praha 1, 3) Mgr. Ing. Marka Švehlíka, 4) Švehlík & Partners, v. o. s., se sídlem Trnkovo náměstí 1112/2, Praha 5, 5) SAMAK Legal, s. r. o., se sídlem Purkyňova 74/2, Praha 1, 6) Trailer, a. s., se sídlem U Dvořiska 1219, Choceň, 7) SEA SIDE, SE, se sídlem Purkyňova 74/2, Praha 1, 8) SAMAK Tax, s. r. o., se sídlem Purkyňova 74/2, Praha 1, 9) SAMAK Services, s. r. o., se sídlem Purkyňova 74/2, Praha 1, 10) SAMAK Business Advisory, s. r. o., se sídlem Purkyňova 74/2, Praha 1, 11) Nontelia, a. s., se sídlem V Celnici 1034/6, Praha 1, 12) Alaskan Fisherman Group EU, a. s., se sídlem V Celnici 1034/6, Praha 1, 13) Alaskan Fisherman Holding EU, a. s., se sídlem V Celnici 1034/6, Praha 1, a 14) Integrated Retail Solutions, s. r. o., se sídlem Purkyňova 74/2, Praha 1, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Stěžovatelky jsou účastnicemi řízení o vyloučení třetího vedlejšího účastníka z funkce člena statutárního orgánu. Městský soud jim ustanovil pro řízení procesního opatrovníka (III. a IV. výrok rozhodnutí). Vrchní soud toto rozhodnutí potvrdil (III. výrok). Stěžovatelky podaly ústavní stížnost, ve které navrhují tyto výroky rozhodnutí zrušit.

2. Ústavní soud se může věcně zabývat ústavní stížností pouze tehdy, pokud jsou splněny procesní podmínky stanovené zákonem o Ústavním soudu (§ 42 odst. 1 zákona).

3. Jednou z těchto podmínek je, aby stěžovatel před podáním ústavní stížnosti vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Ústavní soud dospěl k závěru, že tato podmínka není splněna, a ústavní stížnost je proto nepřípustná [§ 43 odst. 1 písm. e) a § 75 zákona].

4. Stěžovatelky podaly ústavní stížnost proti soudním rozhodnutím, která se týkají ustanovení procesního opatrovníka. Ústavní soud ve svém nedávném stanovisku rozhodl, že se ústavními stížnostmi proti tomuto typu rozhodnutí obecně nemůže věcně zabývat: "Ústavní stížnost proti rozhodnutí soudu o ustanovení procesního opatrovníka a o opravných prostředcích proti takovému rozhodnutí, není-li podána jmenovaným opatrovníkem k ochraně jeho vlastních základních práv a svobod, je [...] nepřípustná." (stanovisko sp. zn. Pl. ÚS-st. 61/25).

5. Obě podmínky pro použití tohoto závěru jsou v této věci splněny. Ústavní stížnost totiž (1) míří proti soudním rozhodnutím o ustanovení procesního opatrovníka a (2) nepodal ji jmenovaný opatrovník k ochraně svých vlastních základních práv a svobod (stanovisko sp. zn. Pl. ÚS-st. 61/25, bod 20).

6. Ústavní soud ve zmíněném stanovisku podrobně popsal, proč považuje ústavní stížnosti proti tomuto typu rozhodnutí za nepřípustné. Ústavní soud proto nyní tyto důvody jen stručně shrne a v podrobnostech odkazuje stěžovatelky na odůvodnění stanoviska.

7. Citované stanovisko vychází z toho, že rozhodnutí o ustanovení procesního opatrovníka je dílčím procesním rozhodnutím, kterým se soudní řízení nekončí. Ústavní stížnost proti takovému rozhodnutí je přitom přípustná jen tehdy, pokud (1) je rozhodnutí "způsobilé bezprostředně a citelně zasáhnout do ústavně zaručených práv", a (2) "námitka porušení ústavně zaručených práv [...] již nemůže být v rámci dalšího řízení efektivně uplatněna" (stanovisko sp. zn. Pl. ÚS-st. 61/25, bod 20).

8. Ústavní soud v tomto stanovisku rozhodl, že ani jedna z těchto podmínek není u tohoto druhu rozhodnutí splněna. Zaprvé, případné porušení ústavně zaručených práv účastníka řízení nemůže vzniknout již vadným rozhodnutím o jmenování opatrovníka, ale až tehdy, pokud soud skutečně v řízení jedná s opatrovníkem místo s účastníkem, a poté rozhodne v jeho neprospěch (body 21 až 25 stanoviska sp. zn. Pl. ÚS-st. 61/25). Zadruhé, vada v podobě nesprávného zastoupení opatrovníkem může být účinně uplatněna a odstraněna kdykoli během následného řízení - a to včetně případného řízení o odvolání, dovolání, ústavní stížnosti a eventuálně i řízení o žalobě pro zmatečnost (body 26 až 31 stanoviska).

9. Ústavní soud dodává, že z tohoto stanoviska při svém rozhodování ustáleně vychází a dosud se od něj nijak neodchýlil (např. usnesení sp. zn. II. ÚS 1437/26, bod 4; I. ÚS 1012/26, bod 4; III. ÚS 682/26, bod 7; II. ÚS 3795/25, body 10 až 13).

10. Ústavní soud přitom neshledal důvod pro to, aby v této věci postupoval jinak. Žádný takový důvod ostatně nevyplývá ani z ústavní stížnosti. Stěžovatelky v ní totiž nezohledňují zmíněné stanovisko, nevyvrací jeho nosné důvody a ani neuvádí žádnou zvláštní okolnost, kterou by v něm Ústavní soud nevzal v potaz.

11. Ústavní soud z popsaných důvodů odmítl ústavní stížnost jako nepřípustnou [§ 43 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 75 zákona o Ústavním soudu].

Poučení

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 6. srpna 2026 Daniela Zemanová v. r. soudkyně zpravodajka