III.ÚS 226/02
V PLATNOSTIÚstavní soud odmítl ústavní stížnost, protože stěžovatelka nevyčerpala předchozí procesní prostředky. Stížnost na průtahy v řízení před Městským soudem v Praze musí být nejprve podána předsedovi tohoto soudu. Pokud není řešena, lze podat stížnost Ministerstvu spravedlnosti. Soud se nezabýval výsledkem žalob, protože stížnost byla nepřípustná. Rozhodnutí je konečné, odvolání není přípustné.
Rubrum
III. ÚS 226/02 Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky K., spol. s r. o., zastoupené JUDr. Ing. J. M., advokátem, proti průtahům Městského soudu v Praze a porušování ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces a vlastnického práva, mimo ústní jednání dne 3. července 2002 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností, podanou včas (§ 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona) a co do formálních náležitostí, s výjimkou formální vady v plné moci právního zástupce (substituční doložky), ve shodě se zákonem [§ 30 odst. 1, § 34, § 72 odst. 1 písm. a), odst. 4 zákona], vytkla stěžovatelka Městskému soudu v Praze průtahy v řízení a porušování ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces (čl. 4 Ústavy ČR, čl. 36 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod) a vlastnického práva (čl. 11 Listiny základních práv a svobod) ve věci její žaloby o bezplatné odstranění vad dodávky stavebně udržovacích prací prováděných žalovaným (F., spol. s r. o.) a o náhradu škody ve výši 218.900,- Kč s přísl. (4 Cm 2/93) a ve věci žalobce (F., spol. s r.o.) proti stěžovatelce o zaplacení částky 368.513,- Kč s přísl. (3 Cm 444/92). Stěžovatelka proto navrhla, aby Ústavní soud vydal ve věci nález, kterým "vysloví, že shora uvedená ústavní práva, tedy právo vlastnické a právo na spravedlivý proces stěžovatelky byla postupem, resp. nečinností Městského soudu v Praze - pracoviště Slezská ve sporu čj. 4 Cm 2/93 a čj. 3 Cm 444/92 porušena a nechť Ústavní soud zakáže Městskému soudu v Praze v porušování těchto práv pokračovat". Ústavní stížnost je nepřípustná. Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení (§ 75 odst. 1 zákona). Procesní postup při vyřizování stížností na průtahy v řízení před obecnými soudy je upraven v zákoně č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů. Stížnosti, jejichž obsahem je stížnost na průtahy v řízení před Městským soudem v Praze, vyřizuje předseda tohoto soudu [§ 170 písm. a) tohoto zákona] a poté je ze zákona k dispozici další procesní prostředek cestou Ministerstva spravedlnosti ČR [§ 174 odst. 1 písm. a) označeného zákona], jež jako ústřední orgán státní správy soudů je příslušný k vydání konečného rozhodnutí ve věci. Jak vyplývá z obsahu samotné ústavní stížnosti, stěžovatelka takový procesní prostředek, jak o něm je zmínka v předchozím odstavci, nevznesla; za této situace je tedy zřejmé, že nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje; ústavní stížnost proto posoudil Ústavní soud jako nepřípustnou (§ 75 odst. 1 zákona) a rozhodl o ní odmítavým výrokem [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona], jak ze znělky tohoto usnesení je patrno, aniž by se jevilo potřebným dále se zabývat formální vadou v plné moci právního zástupce.
Poučení
Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona). V Brně dne 3. července 2002