III.ÚS 230/01
V PLATNOSTI- KS Plzeň 4 C 30/2001
- KS Plzeň 10 Co 1058/2000-154
- OS Rokycany 5 C 197/97
- ÚS III.ÚS 230/01
Ústavní soud ČR odmítl návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti, protože se jednalo o procesní otázku, která může být řešena v rámci probíhajícího řízení. Soud uvedl, že navrhovatel může využít k ochraně svých práv dostupné procesní prostředky, včetně dovolání a žaloby pro zmatečnost. Rozhodnutí o předběžném opatření bylo vzhledem k časovému faktoru nevhodné. Ústavní stížnost proto byla považována za nepřípustnou podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
Rubrum
Ústavní soud ČR rozhodl ve věci návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti navrhovatele P. P., zastoupeného Mgr. M. Š., advokátkou, proti postupu Okresního soudu v Rokycanech, t a k t o :
Výrok
Návrh se o d m í t á .
Odůvodnění
Navrhovatel dne 11. 4 2001 návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti (dále jen "návrh"), který byl doručen Ústavnímu soudu dne 12. 4. 2001. Návrh směřoval proti postupu Okresního soudu v Rokycanech, který předvolal na den 25. 4. 2001 k výslechu svědkyni V. B. Navrhovatel v návrhu uvedl, že před uvedeným soudem probíhalo řízení o jeho návrhu na zaplacení specifikované částky proti JUDr. J. S. pod sp. zn. 5 C 197/97, o kterém tento soud rozhodl rozsudkem, č.j. 5 C 197/97-125, ze dne 21. 4. 2000 tak, že žalobu zamítl. K jeho odvolání potom Krajský soud v Plzni rozsudkem, č.j. 10 Co 1058/2000-154, ze dne 4. 12. 2000, rozsudek soudu I. stupně potvrdil. Navrhovatel podal proti tomuto rozsudku dovolání z toho důvodu, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce, a také žalobu pro zmatečnost. Přes pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu předvolal soud I. stupně, a to soudkyně JUDr. P. (rozhodovala ve shora označené věci) svědkyni V. B., z jejíhož čestného prohlášení vyplynuly skutečnosti svědčící o podjatosti soudkyní soudu I. i II. stupně, k výslechu na den 25. 4. 2001, ačkoliv platná ustanovení občanského soudního řádu soudu I. stupně takovou možnost neposkytují. Podle názoru navrhovatele bylo postupem soudu I. stupně porušeno jeho právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), a proto žádal, aby Ústavní soud uložil jako předběžné opatření Okresnímu soudu v Rokycanech zdržet se provedení důkazu výslechem svědkyně. Ústavní soud si vyžádal vyjádření Okresního soudu v Rokycanech spolu s předmětným spisem. Okresní soud v Rokycanech uvedl, že navrhovatel podal proti označenému rozsudku Krajského soudu v Plzni žalobu pro zmatečnost, která byla zapsána podle sp. zn. 4 C 30/2001. Dále uvedl, že pokud má posoudit, zda ve věci u soudu I. i II. stupně rozhodovaly vyloučené soudkyně, je nepochybně podstatným důkazním prostředkem výslech svědkyně V. B., z jejíhož čestného prohlášení má tento závěr vyplynout. Přijetí navrhovaného ústavního nálezu by podle názoru Okresního soudu představovalo nepřípustný zásah do procesního postupu soudu ve vztahu k § 125 občanského soudního řádu. Ústavní soud v předmětné věci především konstatoval, že návrh byl podatelně Ústavního soudu doručen dne 12. 4. 2001 a po zpracování byl předložen soudci zpravodaji tak, že rozhodování o předběžném opatření nepřipadalo již z hlediska časového v úvahu. Dále pak Ústavní soud s odvoláním na ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), dospěl k závěru, že v předmětné věci se jedná o procesní postup, který může být posuzován a hodnocen v rámci probíhajícího řízení, v němž může navrhovatel čerpat procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. K uvedenému závěru dospěl Ústavní soud na základě zjištění, že ve věci bylo podáno dovolání, o němž nebylo doposud rozhodnuto, stejně jako nebylo doposud ukončeno řízení o žalobě pro zmatečnost, která se rovněž této věci dotýká. Vzhledem k této skutečnosti pak Ústavní soud konstatoval, že ve smyslu citovaného ustanovení zákona o Ústavním soudu, je ústavní stížnost nepřípustná. Na základě uvedeného nezbylo Ústavnímu soudu než návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu, odmítnout jako návrh nepřípustný. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 14. září 2001
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.