Ústavní soud · Usnesení

III.ÚS 2320/09

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2009-10-27 · odmítnuto pro nedodržení lhůty odmítnuto pro nepřípustnost odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost · ECLI:CZ:US:2009:3.US.2320.09.1

  1. KS Plzeň 56 Co 74/2009-104
  2. NS 25 Cdo 2055/2009
  3. ÚS III.ÚS 2320/09
Strojový souhrn generováno LLM

Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože byla podána po lhůtě určené zákonem. Soud zjistil, že rozhodnutí Nejvyššího soudu bylo opodstatněné a správně odůvodněné. Návrh byl považován za zjevně neopodstatněný, protože stížnost nebyla podána včas. Soud se nezabýval výsledkem nižších soudů, protože stížnost nebyla přípustná.

Rubrum

Ústavní soud rozhodl dne 27. října 2009 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, ve věci navrhovatele B. H., zastoupeného JUDr. Dagmar Thomaschke, advokátkou se sídlem v Sokolově, K. H. Borovského 692/63, o ústavní stížnosti proti usnesením Nejvyššího soudu České republiky ze dne 17. 6. 2009 č. j. 25 Cdo 2055/2009-112, Krajského soudu v Plzni ze dne 10. 2. 2009 č. j. 56 Co 74/2009-104 a Okresního soudu Plzeň-město ze dne 3. 12. 2008 č. j. 14 C 58/2007-99, takto:

Výrok

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel, který se domáhal zrušení výše citovaných rozhodnutí, odůvodnil ústavní stížnost tím, že se postupem soudů cítí dotčen v právech zakotvených v čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Uvedl, že soud I. stupně odmítl jako pozdě podané jeho odvolání proti rozsudku ze dne 11. 9. 2008 č. j. 14 C 8/2007-91, soud II. stupně pak toto rozhodnutí potvrdil. Poněvadž dle jeho přesvědčení oba soudy nesprávně vyložily běh lhůty k podání odvolání a nesprávně zjistily den doručení označeného rozhodnutí, podal dovolání k Nejvyššímu soudu, které však bylo odmítnuto pro nepřípustnost. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného řízení. Byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným. Důvodem odmítnutí je také zjištění, že byl návrh podán po lhůtě k tomu stanovené [§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 3 a 4, § 43 odst. 2 písm. a), odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Z obsahu stížností napadeného usnesení Nejvyššího soudu zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Jmenovaný soud s poukazem na ustanovení § 237 až 239 občanského soudního řádu dovolání směřující proti výroku Krajského soudu v Plzni, jenž dne 10. 2. 2009 potvrdil rozhodnutí soudu I. stupně - o odmítnutí odvolání pro jeho podání po lhůtě k tomu stanovené, opodstatněně odmítl pro jeho nepřípustnost. Své rozhodnutí dostatečně odůvodnil a lze na ně v dalším odkázat. Pro výše uvedené byl návrh napadající označené usnesení Nejvyššího soudu jako zjevně neopodstatněný odmítnut. Poněvadž rozhodnutí dovolacího soudu nebylo učiněno tak, jak to má na mysli § 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu, tj. z důvodů závisejících na jeho uvážení, odmítnutí ústavní stížnosti proti usnesení soudu II. stupně je dáno tím, že byla podána po lhůtě k tomu stanovené, proti rozhodnutí Okresního soudu Plzeň-město pak její nepřípustností [§ 43 odst. 2 písm. a), odst. 1 písm. b) a e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení

Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 27. října 2009 Jiří Mucha předseda senátu Ústavního soudu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.