III.ÚS 2500/07
V PLATNOSTI- MS Brno 44 C 370/2005-107
- ÚS III.ÚS 2500/07
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože stěžovatelé nevyčerpali podústavní opravné prostředky. Soud se opřel o § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, podle něhož je stížnost nepřípustná, pokud není vyčerpána všechna procesní prostředky. Stěžovatelé mohli podat odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, což znamená, že neměli nárok na přezkum Ústavním soudem. Soud vysvětlil, že ústavní stížnost je subsidiárním prostředkem, který se uplatňuje až po vyčerpání všech obecných právních prostředků.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů a/ J. Š. a b/ E. Š., zastoupených Mgr. Zdeňkem Hrouzkem, advokátem se sídlem Brně, Jana Uhra 13, proti postupu Městského soudu v Brně ve věci odvolání proti rozsudku ze dne 22. 3. 2007, č.j. 44 C 370/2005-107, takto :
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností se stěžovatelé domáhají, aby Ústavní soud "vyslovil porušení jejich práva na spravedlivý proces dle článku 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a aby obnovil stav před porušením (jejich) práva ve věci sp. zn. 44 C 370/2005 vedené u Městského soudu v Brně". Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že kritizovaný postup Městského soudu v Brně spočívá v tom, že nepřihlížel k jejich odvolání, které bylo podáno v zákonné lhůtě z toho důvodu, že coby podání učiněné elektronicky nebylo podle § 42 odst. 3 o.s.ř. v zákonem předepsané třídenní lhůtě doplněno předložením jeho originálu. Z vyjádření předsedkyně senátu (samosoudce) městského soudu se podává, že elektronické odvolání stěžovatelů ze dne 11. 6. 2007, ač byl k němu připojen uznávaný elektronický podpis dle ustanovení § 11 odst. 1 zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a změně některých dalších zákonů, městský soud nepovažoval za relevantní procesní úkon, protože nebylo ve lhůtě tří dnů podle § 42 odst. 3 o.s.ř. doplněno podáním písemným. Nedostatek odůvodnění stěžovatelé doplnili "po nadbytečné" výzvě soudu podáním ze dne 27. 9. 2007, které soud považoval za odvolání původní, a jako opožděné je usnesením ze dne 9. 11. 2007, č.j. 44 C 370/2005-149, odmítl (§ 208 odst. 1 o.s.ř.). Právní názory, vyslovené v nálezu Ústavního soudu ve věci sp. zn. IV. 319/05, pokládá v dané věci předsedkyně senátu městského soudu za nepřijatelné. Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy České republiky soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu jejího čl. 87 odst. 1 písm. d) rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod [srov. též § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákona o Ústavním soudu")]. Podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne mimo jiné tehdy, jde-li o návrh nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak. Návrh, jímž je ústavní stížnost, je podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustný, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje; těmi jsou i opravné prostředky mimořádné, s výjimkou návrhu na obnovu řízení (srov. § 72 odst. 3 téhož předpisu). Ústavní stížnost se vyznačuje mimo jiné tím, že je k standardním procesním ("ne-ústavním") institutům prostředkem subsidiárním; nastupuje coby přípustná až teprve tehdy, když prostředky stanovené obecným právem byly vyčerpány. Je tomu tak proto, že především obecné soudy jsou povolány k ochraně práv fyzických a právnických osob, a teprve, není-li zjednána náprava v rámci režimu obecného soudnictví, může se uplatnit ochrana poskytovaná přezkumem Ústavního soudu, v rozsahu omezeném na hlediska ústavnosti. Vzhledem k tomu, že po podání ústavní stížnosti obecný soud vydal rozhodnutí, proti kterému stěžovatelé mohou využít řádného opravného prostředku (odvolání) a dosáhnout tak nápravy, které se domáhají cestou podané ústavní stížnosti, není na místě o ní rozhodovat také proto, že by tím bylo nepřípadně zasaženo do rozhodovacích procesů obecných soudů. Požadavek vyčerpat podústavní opravné prostředky zahrnuje i ty "procesní prostředky", jež spočívají v dispozicích, které obecně skýtá dosud probíhající řízení, resp. řízení, jež na základě takového prostředku může být zahájeno (zde odvolání proti usnesení o odmítnutí odvolání soudem prvního stupně). Z uvedených důvodů dospěl Ústavní soud i v posuzovaném případě k závěru, že ústavní stížnost je ve smyslu § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustná, a proto ji soudcem zpravodajem podle shora citovaného ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) téhož zákona odmítl.
Poučení
Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 30. ledna 2008 Vladimír Kůrka soudce zpravodaj
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.