Ústavní soud · Usnesení

III.ÚS 251/97

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 1997-09-30 · odmítnuto pro nedodržení lhůty - § 43/1/b) · ECLI:CZ:US:1997:3.US.251.97.1

Další rozhodnutí pod touto sp. zn.: Usnesení 30. 9. 1997

  1. ÚS IV. ÚS 251/97
  2. ÚS III.ÚS 251/97
  3. ÚS III.ÚS 251/97
Strojový souhrn generováno LLM

Ústavní soud zamítl ústavní stížnost, protože žalobkyně požadovaly jednorázovou peněžní částku za účast otce na odporu proti nacistickému režimu, avšak zákon stanoví výhradně podmínku, že osoba musí být živá v době vyplývající z právního předpisu. Soud se opřel o čl. 1 a čl. 2 Listiny a § 3 písm. d) zákona č. 217/1994 Sb., podle nichž není nárok na příspěvek zaručen, pokud osoba zemřela před výsledným termínem. Rozhodnutí bylo založeno na tom, že zákon nezahrnuje případ smrti během cesty domů po ukončení války. Soud uznal, že rozhodnutí orgánů veřejné moci bylo v souladu s ústavními právy a zákonem.

Rubrum

III. ÚS 251/97 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENI Ústavního soudu České republiky Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky L.F. a B.H., vedených před tímto soudem pod spisovými značkami III. ÚS 251/97 a IV. ÚS 251/97, směřujících proti České správě sociálního zabezpečení a Vrchnímu soudu v Praze, mimo ústní jednání dne 2. 9. 1997 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:

Výrok

Ústavní stížnost stěžovatelky B.H., vedené před Ústavním soudem pod sp. zn.

IV. ÚS 251/97, se spojuje ke společnému rozhodnutí s ústavní stížností stěžovatelky L.F., vedené před Ústavním soudem pod sp. zn.

III. ÚS 251/97, a nadále bude vedena pod sp. zn.

III. ÚS 251/97.

Odůvodnění

Ústavní stížnosti obou stěžovatelek (sester) mají svůj skutkový i právní základ v tom, že směřují vůči orgánům veřejné moci, které nevyhověly jejich žádostem na poskytnutí jednorázové peněžní částky [§ 3 písm. d) zák. č. 217/1994 Sb.], a to proto, že jejich otec J.Z., jako osvobozený vězeň koncentračního tábora v T., zemřel cestou domů po lhůtě vyplývající ze zákona, totiž dne 12. května 1945. Protože obě ústavní stížnosti nadto napadají obsahově i jinak shodná rozhodnutí orgánů veřejné moci (České správy sociálního zabezpečení a Vrchního soudu v Praze), jeví se účelné i hospodárné, aby o obou bylo rozhodnuto společným rozhodnutím (§ 63 zák. č. 182/1993 Sb., § 12 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení

Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb.). V Brně dne 2. 9. 1997 JUDr. Vlastimil Ševčík soudce Ústavního soudu ČR

Dotčená ustanovení

Občanský soudní řád 99/1963 Sb.
Zákon o Ústavním soudu 182/1993 Sb.
Zákon o poskytnutí jednorázové peněžní částky některým obětem nacistické perzekuce 217/1994 Sb.

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.