III.ÚS 252/97
V PLATNOSTI- MS Brno 2 T 53/96-326
- KS Brno 7 To 575/96-373
- ÚS III.ÚS 252/97
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože byla podána po lhůtě stanovené zákonem. Návrh byl podán až po uplynutí 60denní lhůty od nabytí právní moci posledního rozhodnutí. Soud se nezabýval podstatou návrhu, protože zákon předpokládá podání stížnosti včas. Rozhodnutí bylo založeno na § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu.
Rubrum
III. ÚS 252/97 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatele K.P., Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Návrhem, který byl podán k Ústavnímu soudu dne 14. 7. 1997 (označený jako stížnost), napadá navrhovatel rozsudek Městského soudu v Brně, č.j. 2 T 53/96-326a), jakož i usnesení Krajského soudu v Brně, č.j. 7 To 575/96-373, kterým bylo jeho odvolání do zmíněného rozsudku zamítnuto. To s tím, že napadenými rozhodnutími byla porušena jeho základní lidská práva a svobody, která však blíže neoznačil. Ze spisu Městského soudu v Brně, sp. zn. 2 T 53/96, potom Ústavní soud zjistil, že navrhovatel byl rozsudkem Městského soudu v Brně uznán vinným trestnými činy krádeže podle § 247 odst. 1, písm. b), odst. 3 písm. b) trestního zákona, poškozování cizí věci podle § 257 odst. 1 trestního zákona a porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, 2, trestního zákona a byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 6 let a pro výkon uloženého trestu byl zařazen do věznice s ostrahou. Odvolání, které navrhovatel proti uvedenému rozsudku podal bylo usnesením Krajského soudu v Brně, čj. 7 To 575/96-373, ze dne 9. 1. 1997, podle § 256 trestního řádu zamítnuto. Uvedené usnesení Krajského soudu v Brně, jako soudu odvolacího, nabylo právní moci dne 9. 1. 1997. 1 111. ÚS 252/97 Podle § 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů, když tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1 cit. zákona), a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Z uvedeného je pak zřejmé, že návrh v dané věci podal navrhovatel po lhůtě shora uvedené. S ohledem na uvedenou skutečnost (aniž by se Ústavní soud zabýval dalšími vadami návrhu), proto Ústavnímu soudu nezbylo než návrh podle § 43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb. odmítnout jako návrh, který byl podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem. P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. V Brně dne 18. září 1997 JUDr.Vladimír JURKA soudce Ústavního soudu ČR
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.