III.ÚS 2585/09
V PLATNOSTI- KS Praha 2 T 25/2007
- VS Praha 9 To 85/2008
- ÚS III.ÚS 2585/09
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože byla podána po uplynutí 60denní lhůty stanovené zákonem. Soud se opřel o § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., podle něhož je lhůta pro podání ústavní stížnosti nepřekročitelná. Návrh byl odmítnut jako opožděný, bez možnosti věcného projednání. Rozhodnutí bylo vyhlášeno mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl dne 8. ledna 2010 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků ve věci navrhovatele J. B., zastoupeného JUDr. Zuzanou Limbergovou, advokátkou se sídlem Na Baště sv. Jiří 258/7, 160 00 Praha 6, o ústavní stížnosti proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 15. října 2008 sp. zn. 9 To 85/2008 a rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 29. února 2008 sp. zn. 2 T 25/2007, takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Stěžovatel svým návrhem na zahájení řízení o ústavní stížnosti požadoval zrušení v záhlaví uvedených rozsudků obecných soudů s tvrzením, že se jimi cítí být dotčen ve svých ústavně zaručených základních právech, zakotvených v čl. 36 a čl. 40 Listiny základních práv a svobod. Podle § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Jakožto orgán veřejné moci a ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy ČR) je Ústavní soud povinen při výkonu své jurisdikce co do případů, mezí a způsobů uplatňovat státní moc jen v zákonném a ústavním rámci [zákon č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů; čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR, čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, ve spojení s čl. 88 odst. 2 Ústavy ČR], což je v právním státě nezbytná podmínka pro jakoukoliv legitimní činnost jeho orgánů. Výše uvedená lhůta 60 dnů k podání ústavní stížnosti, podmiňující vedle dalších požadavků možnost jejího věcného projednání, je nepřekročitelná a marné uplynutí této lhůty zákon neumožňuje jakkoliv zhojit. Ústavnímu soudu za této situace nezbylo, než návrh podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jako návrh podaný opožděně, tj. po lhůtě stanovené zákonem pro jeho podání, odmítnout, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.
Poučení
Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 8. ledna 2010 Pavel Holländer soudce zpravodaj
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.