Ústavní soud · Usnesení

III.ÚS 279/04

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2004-05-20 · odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost - § 43/2/a) · ECLI:CZ:US:2004:3.US.279.04

Strojový souhrn generováno LLM

Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože návrh byl zjevně neopodstatněný. Státní zástupce správně zjistil, že stížnost proti zahájení trestního stíhání není důvodná. Odůvodnění rozhodnutí obsahovalo dostatečné údaje o protizákonném jednání a jeho důvodech. Soud se opřel o § 147 trestního řádu a čl. 36 a 37 Listiny základních práv a svobod.

Rubrum

III. ÚS 279/04 Ústavní soud rozhodl dne 20. května 2004 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Muchy, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Jana Musila, ve věci navrhovatele R. Š., zastoupeného JUDr. J. M., advokátem o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem ze dne 16. března 2004 č. j. 2 KZv 138/2002-110, t a k t o :

Výrok

Návrh se o d m í t á .

Odůvodnění

Navrhovatel se cestou ústavní stížnosti domáhal zrušení výše označeného rozhodnutí, kterým byla zamítnuta jeho stížnost proti usnesení policejního komisaře, Služby kriminální policie a vyšetřování, Správy Severočeského kraje, pracoviště Děčín, jímž bylo zahájeno dne 29. ledna 2004 proti jeho osobě trestní stíhání. Uvedl, že podle jeho přesvědčení nebylo z obsahu usnesení ČVS: KVSV 156/20-2001 zřejmé, na základě jakých důkazů, listin či předběžného šetření policie byla patrná protizákonnost jeho jednání a s tím spojená subjektivní i objektivní stránka trestného činu - nebyly uvedeny takové skutečnosti, které by dostatečně a ve své provázanosti nasvědčovaly, že důvody k zahájení trestního stíhání jsou dány. Státní zástupce krajského státního zastupitelství stížnost zamítl s tím, že nebyla shledána důvodnou, přičemž z jeho rozhodnutí není patrno, jakými námitkami stěžovatele se zabýval a proč a na základě jakých skutečností je shledal nedůvodnými. Proto se cítí dotčen v právech, která jsou zakotvena v čl. 36 odst. 1, 2, v čl. 37 odst. 2, v čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 6 odst. 3 Úmluvy o ochraně základních lidských práv a svobod. Z obsahu stížností napadeného rozhodnutí zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem přezkoumal správnost výroků napadeného usnesení příslušného policejního orgánu ČVS: KVSV 156/20-2001, proti němuž stěžovatel podal stížnost, a opodstatněně ji shledal nedůvodnou. Ve svém rozhodnutí uvedl, jakého jednání se měl stěžovatel jako předseda představenstva společnosti J. a. s. Praha po vzájemné dohodě s jednatelem společnosti H. ČR s. r. o. dopustit a proč je toto jednání označováno za jednání trestné, když v odůvodnění usnesení o zahájení trestního stíhání, vydaného dne 29. ledna 2004 pod ČVS: KVSV 156/20-2001 je dostatečně popsáno, na základě jakých zjištění bylo k rozhodnutí o zahájení trestního stíhání přistoupeno. Postup státního zástupce při přezkoumání napadeného usnesení byl tak v souladu s § 147 trestního řádu. Pro výše uvedené byl návrh shledán zjevně neopodstatněným a dle § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů odmítnut.

Poučení

Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 20. května 2004

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (1)