III.ÚS 2811/09
V PLATNOSTI- NSS 2 Afs 29/2009-60
- ÚS III.ÚS 2811/09
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože byla podána po uplynutí 60denní lhůty stanovené zákonem. Soud se nezabýval věcnou částí stížnosti, protože lhůta pro podání byla překročena. Návrh na zrušení zákona o omezení plateb v hotovosti byl rovněž zamítnut jako závislý na neopodstatněné stížnosti. Rozhodnutí je konečné a proti němu není přípustné odvolání.
Rubrum
Ústavní soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Jana Musila a soudců Vladimíra Kůrky (soudce zpravodaje) a Jiřího Muchy ve věci ústavní stížnosti stěžovatele DVO, spol. s r. o., se sídlem v Ostroměři, T. G. Masaryka 75, zastoupeného JUDr. Jaroslavem Buriánkem, advokátem se sídlem v Praze, Záhořanského 3/1644, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 7. 2009, č. j. 2 Afs 29/2009-60, spojené s návrhem na zrušení zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, ve znění pozdějších předpisů, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností se stěžovatel domáhá, aby Ústavní soud pro porušení jeho práv zakotvených v čl. 2 odst. 3, čl. 4 odst. 1 a odst. 4, a čl. 26 odst. 2 Listiny základních práv a svobod zrušil v záhlaví označené rozhodnutí Nejvyššího správního soudu; s ústavní stížností spojil i návrh na zrušení v záhlaví označeného zákona. Podle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje V ústavní stížnosti stěžovatel uvádí, a bylo potvrzeno i vyžádaným dokladem o doručení, že napadený rozsudek ze dne 15. 7. 2009, č. j. 2 Afs 29/2009-60, byl zástupci stěžovatel JUDr. Jaroslavu Buriánkovi (§ 42 odst. 2, odst. 5 s. ř. s.) doručen do vlastních rukou dne 3. 8. 2009, a dnem následujícím počala běžet výše uvedené lhůta 60 dnů; byla-li ústavní stížnost podána až dne 2. 11. 2009, stalo se tak zjevně po jejím uplynutí. V důsledku toho nezbylo než ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona odmítnout, neboť je návrhem podaným po lhůtě stanovené tímto zákonem. Byla-li ústavní stížnost pro opožděnost odmítnuta, nepřichází - již logicky - v úvahu, aby se mohl Ústavní soud věcně zabývat s ní spojeným návrhem, aby byl zrušen právní předpis, aplikovaný jí napadeným rozhodnutím; ten musel být, coby návrh závislý, odmítnut rovněž, a to podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu.
Poučení
Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 10. prosince 2009 Jan Musil v. r. předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.