III.ÚS 298/98
V PLATNOSTI- MS Praha 11 Co 576/97-115
- ÚS III.ÚS 298/98
Ústavní soud odmítl návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti, protože stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky. Rozsudek Městského soudu byl zrušen Nejvyšším soudem a věc vrácena k dalšímu řízení. Konečné rozhodnutí ještě nebylo vydáno, proto není možné podat ústavní stížnost. Soud se opřel o § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, který stanoví nepřípustnost ústavní stížnosti, pokud nebyly vyčerpány všechny právní prostředky.
Rubrum
Ústavní soud ČR rozhodl ve věci návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti navrhovatele J.Č., zastoupeného Mgr. D.K., směřující proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 3. 1998, čj. 11 Co 576/97-115, takto:
Výrok
N á v r h s e o d m í t á .
Odůvodnění
: Navrhovatel podal Ústavnímu soudu dne 30. 6. 1998 návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti, který směřoval proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 3. 1998, čj. 11 Co 576/97-115, ve spojení s rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 27. 5. 1997, sp.zn.. 9 C 257/94, s tvrzením, že jím byla porušena jeho základní práva. V návrhu uvedl, že proti tomuto rozsudku podal současně dne 5. 6. 1998 dovolání k Nejvyššímu soudu ČR. Ústavní soud především zkoumal, zda jsou naplněny formální předpoklady návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti, stanovené příslušnými ustanoveními zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Z přípisu ze dne 26. 11. 1999 zjistil, že Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 15. 11. 1999, čj. 26 Cdo 1428/98-160, napadený rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 4. 3. 1998, čj. 11 Co 576/97-115, zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Z toho vyplývá, že ústavní stížností napadená věc dosud nebyla pravomocně skončena. Podle § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení. Za dané situace je zřejmé, že ve věci dosud nebylo vydáno konečné rozhodnutí, kterým bude teprve nové rozhodnutí Městského soudu ve věci. Konečné rozhodnutí tak nenabylo dosud právní moci (nebylo vůbec vydáno) a návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti brání překážka litispendence. Ústavnímu soudu proto nezbylo než návrh podle § 43 odst. 1 písmeno e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako nepřípustný odmítnout. P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 4. května 2000
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.