Ústavní soud · Usnesení

III.ÚS 30/98

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 1998-05-21 · odmítnuto pro nedodržení lhůty - § 43/1/b) · ECLI:CZ:US:1998:3.US.30.98

  1. VS Praha 5 A 40/96-80
  2. ÚS III.ÚS 30/98
Strojový souhrn generováno LLM

Ústavní soud České republiky odmítl ústavní stížnost, protože byla podána po uplynutí 60denní lhůty určené pro její podání. Lhůta začala po nabytí právní moci usnesením Vrchního soudu, které bylo rozhodnutím o odložení vykonatelnosti. Podání stížnosti 21. ledna bylo pozdější než poslední den lhůty, který připadl na sobotu. Soud se opřel o § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. a rozhodl o odmítnutí návrhu podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona.

Rubrum

III. ÚS 30/98 ĆESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci stěžovatelky obchodní společnosti T., zastoupené advokátem JUDr. R.O., proti usnesení Vrchního soudu v Praze, čj. 5 A 40/96-35, ze dne 27. 10. 1997, takto:

Výrok

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

: Stěžovatelka podala dne 21. 1. 1998 ústavní stížnost, která byla doručena Ústavnímu soudu o den později a směřuje proti usnesení Vrchního soudu v Praze, čj. 5 A 40/96-35, ze dne 27. 10. 1997, jímž byla do konečného rozhodnutí o žalobě odložena vykonatelnost rozhodnutí Ministerstva hospodářství ze dne 19. 7. 1995, čj. 203 51/95-73, poř. č. 185/95. Podle názoru stěžovatelky bylo uvedeným rozhodnutím porušeno její základní právo zakotvené v čl. 38 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). K tomu, aby Ústavní soud zahájil řízení o ústavní stížnosti, musejí být splněny náležitosti stanovené zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. Jednou z náležitostí návrhu na zahájení řízení je podání návrhu ve lhůtě stanovené v § 72 odst. 2 cit. zákona. Podle uvedeného ustanovení lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů, přičemž podle znění tohoto ustanovení v době podání předmětného návrhu, lhůta počínala dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. Vzhledem k tomu, že napadnuté usnesení je rozhodnutím o odložení vykonatelnosti podle § 250c občanského soudního řádu (dále jen "o.s.ř.") a není proti němu přípustný opravný prostředek, je nezbytné lhůtu pro podání ústavní stížnosti počítat dnem nabytí právní moci právě tohoto usnesení. V předmětné věci usnesení Vrchního soudu v Praze, čj. 5 A 40/96-35, ze dne 27. 10. 1997, proti němuž ústavní stížnost směřuje, nabylo právní moci dne 19. listopadu 1997, jak vyplývá z doručenek založených na č.l. 38 spisu, sp. zn. 5 A 40/96, Vrchního soudu v Praze. Tímto dnem počala plynout lhůta pro podání ústavní stížnosti podle § 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb. Posledním dnem stanovené lhůty byl den 17. ledna 1998. Vzhledem k tomu, že poslední den lhůty připadl na sobotu, bylo možno ústavní stížnost podat ve lhůtě ještě v pondělí 19. ledna 1998. Z podacího razítka pošty P. vyplývá, že ústavní stížnost byla podána k poštovní přepravě dne 21. ledna 1998, tedy po lhůtě stanovené pro její podání cit. zákonem. Vzhledem k výše uvedené skutečnosti nezbylo Ústavnímu soudu než návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti podle § 43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb., odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 21. května 1998 JUDr.Vladimír JURKA soudce Ústavního soudu ČR

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.