III.ÚS 3029/10
V PLATNOSTI- KS Brno 42 To 232/2010
- ÚS III.ÚS 3029/10
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože stěžovatel nepodal dovolání k Nejvyššímu soudu, což představuje vyčerpání všech procesních prostředků. Soud se opřel o § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, podle něhož je ústavní stížnost nepřípustná, pokud nebyly vyčerpány všechny řádné opravné prostředky. Stěžovatel byl v příslušném rozhodnutí poučen o možnosti podání dovolání. Vzhledem k tomu, že formální podmínky pro projednání stížnosti nebyly splněny, byla stížnost odmítnuta bez věcného posouzení.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Muchou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. K., zastoupeného Mgr. Zdeňkem Honzíkem, advokátem v Plzni, Rooseveltova 16, proti rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočky v Jihlavě ze dne 21. 7. 2010 sp. zn. 42 To 232/2010, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 22. 10. 2010, se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí, neboť má za to, že jím došlo k porušení jeho základního práva na spravedlivý proces. Stěžovatel ve své ústavní stížnosti především nesouhlasí se způsobem provádění a hodnocením důkazů obecnými soudy. Z obsahu ústavní stížnosti, jakož i z připojených příloh, vyplývá, že rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne 5. 5. 2010 č. j. 13 T 288/2009-100 byl stěžovatel uznán vinným trestným činem loupeže dle § 234 odst. 1 trestního zákona účinného do 31. 12. 2009. Napadeným rozsudkem Krajského soudu v Brně - pobočky v Jihlavě byl rozsudek okresního soudu zrušen ve výroku o způsobu výkonu odnětí svobody tak, že odvolací soud rozhodl nově, že stěžovatel se zařazuje do věznice s dozorem. Ústavní soud předtím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje zákonem požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Jen v případě, že návrh splňuje všechny zákonem stanovené formální náležitosti, může se jím zabývat věcně. Jedním ze základních znaků ústavní stížnosti je její subsidiarita. Ústavní stížnost lze podat pouze tehdy, byly-li před jejím podáním vyčerpány všechny prostředky, které zákon k ochraně práva stěžovateli poskytuje. Takovými prostředky se podle ust. § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu. rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. V opačném případě je ústavní stížnost nepřípustná podle ust. § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Dotazem na Okresním soudě v Jihlavě Ústavní soud zjistil, že stěžovatel nepodal v předmětné věci dovolání k Nejvyššímu soudu. Napadené rozhodnutí obsahuje řádné poučení o opravných prostředcích, v němž byl stěžovatel poučen o možnosti podat dovolání. Aniž by se Ústavní soud vyjadřoval k ostatním stěžovatelovým námitkám, konstatuje, že stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Z výše uvedených důvodů je ústavní stížnost nepřípustná. Soudci zpravodaji proto nezbylo, než ji mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnout dle ust. § 43 odst. 1 písm. e) ve spojení s ust. § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.
Poučení
Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 11. ledna 2011 Jiří Mucha soudce Ústavního soudu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.