III.ÚS 3035/23

Rubrum

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem o ústavní stížnosti Dr. et Ing. Jaroslava Jandy, zastoupeného JUDr. Marií Nedvědovou, advokátkou se sídlem Jižní 1820/53, Česká Lípa, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne 7. listopadu 2023 č. j. KSLB 76 INS 13345/2022-B-4, za účasti Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci, jako účastníka řízení, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Stěžovatel se stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 15. 11. 2023 domáhá zrušení shora uvedeného usnesení insolvenčního soudu.

2. Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální podmínky stanovené pro ústavní stížnost zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

3. Z obsahu ústavní stížnosti a napadeného rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že jím bylo rozhodnuto o žádosti o odročení přezkumného jednání a první schůze věřitelů ve věci insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužnice Heleny Jandové, zastoupené JUDr. Ing. Jaroslavem Jandou (stěžovatelem a současně manželem). Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl o návrhu následovně: "Žádosti manžela dlužnice ze dne 2. 11. 2023 o odročení přezkumného jednání a schůze věřitelů nařízené na den 27. 11. 2023 se nevyhovuje." 4. Stěžovatel v ústavní stížnosti vyjadřuje svůj nesouhlas s tím, že insolvenční soud nevyhověl jeho návrhu z důvodu, že není účastníkem řízení. K tomu soud v napadeném usnesení uvedl, že opakovaně vyzýval dlužnici k doložení platné plné moci k zastupování v řízení, avšak nikdy tak neučinila.

5. Ústavní soud na základě uvedených skutečností dospěl k závěru, že ústavní stížnost podává osoba, která není účastníkem řízení, o jehož přezkumu má být jednáno. Stěžovatel je manželem stěžovatelky, v záhlaví napadeného ustanovení je uveden jako "zástupce", avšak sám účastníkem daného insolvenčního řízení není. Na věci nic nemění ani skutečnost, že soud rozhodoval o jeho návrhu; jak je totiž uvedeno v napadeném rozhodnutí, insolvenční soud odmítl se stěžovatelem v řízení jednat a jeho podání odmítl právě z důvodu, že není účastníkem řízení a nebyla mu udělena řádná plná moc (jakkoliv se Ústavní soud vzhledem ke svým závěrům blíže k rozhodnutí soudu nevyjadřuje).

6. Ústavní soud nad rámec toho uvádí, že obdobně přistupuje k situaci, kdy ústavní stížnost podává stěžovatel - advokát účastníka řízení a brojí proti rozhodnutí soudu o nákladech řízení. Například v usnesení sp. zn. I. ÚS 3399/13 ze dne 29. 1. 2014 uvedl, že nebyl-li advokát účastníkem soudního řízení, nemohla mu být přiznána náhrada nákladů řízení, a proto nemohlo být zasaženo ani do jeho ústavně zaručených práv. V citovaném usnesení Ústavní soud dodal, že náhrada nákladů řízení je zásadně přiznávána a připadá účastníkovi soudního řízení a nikoliv jeho advokátovi. Obdobně v usnesení sp. zn. IV. ÚS 3043/21 ze dne 4. 1. 2022 Ústavní soud dospěl k závěru, že zastupoval-li advokát účastníka v řízení, ve kterém bylo vydáno napadené rozhodnutí, pak nebyl účastníkem tohoto řízení, a proto není sám o sobě oprávněn podat proti z něho vyšlému rozhodnutí ústavní stížnost.

7. Ústavní soud uzavírá, že námitky, které předložil stěžovatel v ústavní stížnosti, by svědčily pouze účastníku nalézacího řízení, který by mohl namítat, že v důsledku postupu insolvenčního soudu bylo zasaženo do jeho ústavně zaručených práv. Proto soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným, aniž by se zabýval meritem věci.

Poučení

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 30. listopadu 2023 Jiří Zemánek v. r. soudce zpravodaj