III.ÚS 3059/10
V PLATNOSTICitované zákony (1)
Rubrum
Ústavní soud rozhodl dne 12. listopadu 2010 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci návrhu J. K., takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Dne 26. 10. 2010 obdržel Ústavní soud podání navrhovatele, kterým napadá údajné usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 6. 2010 č. j. 23 Cdo 164/2010-92. Výše označené usnesení Nejvyššího soudu ČR navrhovatel k podání nepřipojil. V předmětném podání navrhovatel není zastoupen advokátem na základě speciální plné moci (§ 29, § 30 odst. 1, § 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž jeho podání nesplňuje ani obsahové, ani formální náležitosti návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem (§ 34 a § 72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu). Navrhovateli je však z mnoha jeho předchozích návrhů a poskytnutých poučení o náležitostech ústavní stížnosti, kterých se mu v souvislosti s vadami těchto návrhů od Ústavního soudu v minulosti dostalo, nepochybně velmi dobře známa povinnost být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem na základě speciální plné moci. O náležitostech návrhu a předpokladech pro jeho projednání byl Ústavním soudem opakovaně poučen (např. v řízení ve věci sp. zn. III. ÚS 272/08, II. ÚS 1066/09, III. ÚS 1387/09, III. ÚS 1051/10). Ústavní soud již v usnesení ze dne 6. 10. 2010 sp. zn. III. ÚS 2822/10 konstatoval, že v řízení o ústavní stížnosti téhož navrhovatele není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o podmínkách a předpokladech řízení o ústavní stížnosti dostávalo navrhovateli v každém jeho jednotlivém řízení, jestliže se tak stalo v mnoha předchozích řízeních u Ústavního soudu. Nelze totiž opomenout, že navrhovatel do doby rozhodování o předmětném návrhu podal k Ústavnímu soudu celkem 51 podání, které byly Ústavním z valné většiny odmítnuty pro vady návrhu, ačkoli navrhovateli zaslané informace byly objektivně způsobilé vysvětlit a doložit zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak, než v zastoupení advokátem. Proto je formální setrvání na požadavku vždy nového, avšak obsahově shodného poučení postupem neefektivním. Ústavní soud proto návrh odmítl podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení
Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 12. listopadu 2010 Jan Musil v. r. soudce zpravodaj
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (3)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.