Ústavní soud · Usnesení

III.ÚS 31/03

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2003-04-22 · odmítnuto pro nedodržení lhůty - § 43/1/b) · ECLI:CZ:US:2003:3.US.31.03

  1. OS Klatovy P 133/96-109
  2. KS Plzeň 18 Co 471/2002-135
  3. ÚS III.ÚS 31/03
Strojový souhrn generováno LLM

Ústavní soud odmítl návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti, protože byl podán mimo lhůtu stanovenou zákonem. Lhůta pro podání ústavní stížnosti začala dnem doručení rozsudku, který byl výsledkem posledního procesního prostředku. Návrh byl doručen po uplynutí této lhůty, což vylučuje případnou aplikaci § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Soud se nezabýval výsledkem podání stížnosti, protože podmínky pro zahájení řízení nebyly splněny.

Rubrum

Ústavní soud rozhodl o návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti navrhovatele L. B., zastoupeného JUDr. R. M., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 2. 10. 2002, čj. 18 Co 471/2002-135, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Klatovech ze dne 18. 6. 2002, čj. P 133/96-109, t a k t o :

Výrok

N á v r h s e o d m í t á .

Odůvodnění

Navrhovatel se návrhem na zahájení řízení o ústavní stížnosti, doručeným Ústavnímu soudu dne 22. 1. 2003, domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozsudků. Tvrdil, že jimi bylo zasaženo do základních práv daných mu čl. 32 odst. 1 a 3, čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 9 odst. 1 a 2 a čl. 18 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte. Podle navrhovatele je stížnost přípustná s ohledem na ust. § 75 odst. 1 a 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), neboť svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Ve smyslu § 35 a 75 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, Ústavní soud nejdříve zkoumal, zda jsou dány podmínky řízení, za kterých může ve věci jednat. Podle § 72 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Ze spisu Okresního soudu v Klatovech, který si vyžádal, Ústavní soud zjistil, že napadený rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 2. 10. 2002, čj. 18 Co 471/2002-135 (kterým bylo rozhodnuto o odvolání navrhovatele), byl navrhovateli doručen dne 11. 11. 2002. Lhůta pro podání ústavní stížnosti uplynula dnem 9. 1. 2003. Návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti byl předán k poštovní přepravě dne 21. 1. 2003, tedy po lhůtě stanovené zákonem pro její podání. Na základě výše uvedených skutečností proto Ústavnímu soudu nezbylo než návrh podle § 43 odst. 1 písmeno b) zákona o Ústavním soudu, odmítnout. Pokud jde o přípustnost ústavní stížnosti ve smyslu ust. § 75 zákona o Ústavním soudu, které se navrhovatel dovolává, vztahuje se jen na případy, kdy navrhovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje a na opožděné podání ústavní stížnosti, o které se v souzeném případě jedná, jej nelze aplikovat. P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 22. dubna 2003

Dotčená ustanovení

Zákon o rodině 94/1963 Sb.
Občanský soudní řád 99/1963 Sb.
Zákon o Ústavním soudu 182/1993 Sb.
Usnesení předsednictva České národní rady o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součástí ústavního pořádku České republiky 2/1993 Sb.

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.