III.ÚS 3145/07
V PLATNOSTI- MS Praha 11 Co 305/2007-35
- ÚS III.ÚS 3145/07
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky. Soud se opřel o § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu, podle něhož je stížnost nepřípustná, pokud není věc pravomocně ukončena. Stěžovatel využil návrhu na zrušení rozsudku pro zmeškání i odvolání, přičemž poslední krok ještě nebyl rozhodnut. Ústavní soud proto nesmí zasáhnout, aby se neporušil princip dělby moci.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele T. T., zastoupeného JUDr. Petrem Pavlíkem, advokátem v Praze 8, Křižíkova 159/56, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. listopadu 2007 č. j. 11 Co 305/2007-35, usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 17. května 2007 č. j. 14 C 366/2005-28, a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 15. listopadu 2005 č. j. 14 C 366/2005-9, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Včas podanou ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení shora označených rozhodnutí. Jak uvádí stěžovatel ve své ústavní stížnosti, a jak současně vyplývá z napadených rozhodnutí, Městský soud v Praze jako soud odvolací shora citovaným usnesením potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 č. j. 14 C 366/2005-28, kterým byl zamítnut návrh stěžovatele na zrušení rozsudku pro zmeškání, vydaného Obvodním soudem pro Prahu 10 č. j. 14 C 366/2005-9. Stěžovatel ve své ústavní stížnosti argumentuje porušením čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, neboť mu prý bylo odňato právo na přístup k soudu a jeho ochrana, právo na přítomnost u jednání a odepřena spravedlnost tím, že se nemohl z omluvitelného důvodu dostavit k nařízenému jednání, a to z toho důvodu, že mu žaloba ani předvolání k jednání nebylo doručeno. Podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). V předmětné věci je zřejmé, že platná právní úprava (§ 153b odst. 4 a § 205 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád), v souvislosti se zvláštním druhem rozsudku, jakým je rozsudek pro zmeškání, upravuje dvě možnosti, kterými může účastník řízení tento rozsudek napadnout. Jednou z nich je návrh na zrušení rozsudku pro zmeškání a druhou možností je odvolání. Jak vyplývá z ústavní stížnosti a z napadeného usnesení Městského soudu v Praze, stěžovatel využil obou možných opravných prostředků. Zatímco v případě návrhu na zrušení rozsudku pro zmeškání úspěšný nebyl, o odvolání nebylo dosud rozhodnuto. Předmětná věc nebyla ještě pravomocně ukončena, a není tedy splněna podmínka přípustnosti ústavní stížnosti. Podle ustálené judikatury Ústavního soudu za situace, kdy soudní řízení nebylo skončeno, bylo by zásahem do pravomoci soudů a porušením principu dělby moci, pokud by Ústavní soud rozhodoval bez toho, aniž by byla dána možnost příslušnému orgánu k realizaci jeho pravomoci. Na základě shora uvedených skutečností Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost soudcem zpravodajem odmítnout jako návrh nepřípustný ve smyslu § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
Poučení
Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 18. března 2008 Jiří Mucha soudce Ústavního soudu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.