III.ÚS 362/98
V PLATNOSTI- OS Karviná 8 T 136/97
- KS Ostrava 5 To 301/98
- ÚS III.ÚS 362/98
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože byla zjevně neopodstatněná. Stěžovatel se domáhal zrušení rozhodnutí vyššího soudu, které považoval za porušující právo na spravedlivý proces. Soud zjistil, že vyšší soud správně vyhodnotil důkazy a zohlednil všechny námitky, včetně námitky o neřádném poučení svědků. Rozhodnutí bylo v souladu s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Rubrum
III. ÚS 362/98-15 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu Ústavní soud rozhodl, mimo ústní jednání , a bez přítomnosti účastníků, dne 7. ledna 1999 v senátě, složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci ústavní stížnosti P.B., zastoupeného advokátem JUDr. V.J., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 5 To 301/98, ze dne 18. června 1998, t a k t o :
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
: Návrhem, podaným k doručení Ústavnímu soudu dne 13. srpna 1998, se stěžovatel domáhal zrušení usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. června 1998, sp. zn. 5 To 301/98. Vyslovil přesvědčení, že označený soud, který zamítl odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Karviné, porušil jeho práva, zakotvená v Listině základních práv a svobod v čl. 36 odst. 1, když mu nebyl poskytnut řádný a spravedlivý proces. Vytýká Krajskému soudu v Ostravě to, že se ztotožnil s rozsudkem soudu I. stupně, převzal veškerá jeho skutková zjištění a neodstranil závažné procesní vady, na které v odvolání poukázal. Šlo o vady, související s výslechem obž. B., s výslechy S.M., L.C., M. K., J.K. a J.S., k nimž nebyl vyšetřovatelem přizván jeho advokát, jmenovaní byli vyslýcháni bez řádného a vyčerpávajícího poučení zejména pokud jde o možnost odepřít výpověď, v protokolech není výslovně uvedeno, zda takového práva svědci využili či nikoliv, jsou označeny pouze paragrafy, upravující jejich poučení. Pokud jde o odsouzení pro pokus trestného činu krádeže, uvedl, že mu nebylo obvinění z takového činu doručeno, konečně k rozhodnutí soudu došlo na základě rozporných důkazů, bez řádného objasnění konkrétního skutku. S ohledem na uvedené, s poukazem na judikaturu Nejvyššího soudu a bývalého Nejvyššího soudu federálního, navrhl zrušení usnesení Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 5 To 301/98 ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne 23. února 1998, sp. zn. 8 T 136/97. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, návrh usnesením odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Z obsahu spisu Okresního soudu v Karviné sp. zn. 8 T 136/97 bylo zjištěno, že vyšetřování trestné činnosti stěžovatele vedla Policie České republiky, O.Ú., pod ČVS: OVV-872/96-04. S obsahem vyšetřovacího spisu byl advokát obviněného seznámen dne 28. listopadu 1997, obviněný sám se na výzvu k prostudování spisu nedostavil, návrh na doplnění vyšetřování nepodal, právo na podání žádosti o odstranění vad v postupu vyšetřovatele státnímu zástupci dle § 167 tr. řádu neuplatnil. Pokud jde o to, zda v průběhu vyšetřování bylo proti stěžovateli vzneseno obvinění z pokusu trestného činu krádeže, je třeba poukázat na protokol o jeho výslechu ze dne 6. listopadu 1997, v němž potvrzuje převzetí sdělení obvinění ze dne 1. dubna 1997, a to obvinění ze skutku, kterého se měl dopustit ve S. Z upozornění státní zástupkyně ze dne 8. prosince 1997 o právní kvalifikaci trestné činnosti stěžovatele a obsahu obžaloby vyplývá, že obviněný byl upozorněn na právní kvalifikaci skutku mj. podle § 251 odst. 1 písm. a) tr. zákona - jako pokusu o trestný čin krádeže, pro který byl také dne 8. prosince 1997 obžalován. Na základě obsahu protokolu o veřejném zasedání a usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. června 1998 nebyl postup soudu shledán v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Krajský soud se vypořádal se všemi odvolacími námitkami stěžovatele, odstranil pochybení, jehož se soud I. stupně dopustil při hodnocení výpovědi mladistvého M.B., pochybení pak neshledal při výslechu svědků v průběhu hlavního líčení Okresního soudu v Karviné. Jak vyplývá z protokolů o hlavním líčení, svědci byli vyslechnuti za přítomnosti obhájce stěžovatele, byli také řádně o právech a povinnostech poučeni, konečně pak v průběhu hlavního líčení nebyly proti způsobu poučení ani proti protokolaci námitky vzneseny. Odůvodnění rozhodnutí obou soudů je vyčerpávající a přiléhavé a svědčí o tom, že soudy i při hodnocením důkazů postupovaly v souladu s § 2 odst. 6 tr. zákona. S ohledem na výše uvedená zjištění byl návrh, jako zjevně neopodstatněný, podle § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení
Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 7. ledna 1999 JUDr. Vladimír Jurka předseda III. senátu Ústavního soudu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.