Ústavní soud · Usnesení

III.ÚS 37/01

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2001-03-29 · odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost - § 43/2/a) · ECLI:CZ:US:2001:3.US.37.01

  1. KS Brno 30 Ca 299/98-29
  2. ÚS III.ÚS 37/01
Strojový souhrn generováno LLM

Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože ji považoval za zjevně neopodstatněnou. Stěžovatel se domáhal zrušení rozhodnutí, která vyměřila dodatečnou daň z přidané hodnoty ve výši 22 % z dováženého zboží. Soud se opřel o § 244 odst. 1 občanského soudního řádu, podle něhož bylo rozhodnutí přezkoumáno v souladu se zákonem o správě daní a celním zákonem. Důkazní řízení bylo omezeno na stav v době vydání napadeného rozhodnutí, což vyplývá z § 250i odst. 1 občanského soudního řádu.

Rubrum

III. ÚS 37/01 Ústavní soud rozhodl dne 29. března 2001, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera, soudců JUDr. Vlastimila Ševčíka a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci ústavní stížnosti navrhovatele L., zastoupeného JUDr. M.K., proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 8. listopadu 2000, č. j. 30 Ca 299/98-29, rozhodnutí FŘ ze dne 30. října 1998, č. j. 3581/98/FŘ/130, a F.ú. ze dne 21. dubna 1998, č. j. 10173/98/343970/3915, t a k t o :

Výrok

Návrh se odmítá .

Odůvodnění

: Navrhovatel, který se cestou ústavní stížností domáhal zrušení výše citovaných rozhodnutí, odůvodnil návrh tím, že podle jeho názoru vyměřením dodatečné daně z přidané hodnoty ve výši 22 % z označeného dováženého zboží a postupem soudu, který rozhodoval o žalobě, bylo porušeno právo stěžovatele na spravedlivý proces a postupováno v rozporu s právními předpisy. Poukázal na to, že ve správní žalobě navrhl provedení důkazu, soud je odmítl. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Z obsahu rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 30 Ca 299/98-29 bylo shledáno, že označený soud v souladu s § 244 odst. 1 občanského soudního řádu přezkoumal rozhodnutí FŘ, které zamítlo odvolání stěžovatele proti dodatečnému platebnímu výměru č. 231/98, vydanému dne 21. dubna 1998, pod č. j. 10173/98/343970/3915 F.ú. V odůvodnění rozhodnutí se soud vypořádal s námitkami, které stěžovatel uvedl v žalobě, a také vyčerpávajícím způsobem objasnil, proč shledal napadené rozhodnutí v souladu se zákonem č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, a se zákonem celním č. 13/1993 Sb. Proto lze na toto odůvodnění zcela odkázat. Pokud jde o dokazování v předmětném řízení, zde je nutno citovat ustanovení § 250i odst. 1 občanského soudního řádu, podle něhož je pro soud rozhodující stav v době vydání napadeného rozhodnutí, dokazování se neprovádí. Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný dle § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

Poučení

Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 29. března 2001

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.