III.ÚS 3844/25

Rubrum

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Veronikou Křesťanovou o ústavní stížnosti stěžovatele J. Š., zastoupeného Mgr. et Bc. Ivou Jónovou, LL.M., advokátkou, sídlem V Jirchářích 60/6, Ústí nad Labem, proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 13 Co 18/2025-3511 ze dne 28. srpna 2025 a rozsudku Okresního soudu v Chomutově č. j. 0 P 40/2023-3040 ze dne 6. listopadu 2024, za účasti Krajského soudu v Ústí nad Labem a Okresního soudu v Chomutově, jako účastníků řízení, a K. K. a nezletilých J. a J. Š., jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí; tvrdí, že jimi soudy porušily jeho práva zaručená čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda je ústavní stížnost přípustná a zda jsou splněny předpoklady k jejímu projednání.

3. Podstatou ústavní stížnosti je její subsidiarita. Subsidiarita ústavní stížnosti se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny neústavní stav napravit.

4. Takovým opravným prostředkem, jehož vyčerpání Ústavní soud vyžaduje před podáním ústavní stížnosti, je mimo jiné žaloba pro zmatečnost (srov. § 229 občanského soudního řádu a násl). Podle § 229 odst. 3 o. s. ř. může účastník žalobou pro zmatečnost napadnout též pravomocný rozsudek odvolacího soudu nebo jeho pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jestliže mu byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. Zmatečností trpí také tehdy, byla-li účastníku odňata možnost jednat před soudem prvního stupně, avšak odvolací soud nezjednal nápravu, což mohl učinit např. tak, že účastníku umožnil vykonat procesní práva, z nichž byl postupem soudu prvního stupně vyloučen (DOLEŽÍLEK, Jiří. § 229 [Důvody zmatečnosti]. In: DRÁPAL, Ljubomír, BUREŠ, Jaroslav a kol. Občanský soudní řád I, II. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 1816, marg. č. 6., dále srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 2 Cdon 230/97, ze dne 9. září 1998, rozsudek sp. zn. 3 Cdon 610/96, ze dne 12. května 1998 nebo usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2155/2001 ze dne 20. 5. 2002 a sp. zn. 29 Odo 55/2004 ze dne 14. 4. 2004)

5. Právě takové námitky stěžovatel uplatnil v podané ústavní stížnosti, namítal-li, že okresní soud mu odňal možnost jednat před soudem a vykonávat jeho procesní práva a krajský soud toto pochybení nenapravil a námitkami stěžovatele se nezabýval.

6. Stěžovatel v ústavní stížnosti neuvádí, že by žalobu pro zmatečnost podal a neplyne to ani z aplikace Informace o řízení na portálu Ministerstva spravedlnosti (infoSoud). Tím, že se stěžovatel obrátil rovnou na Ústavní soud, nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon poskytuje k ochraně jeho práv (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

7. Stěžovatelova ústavní stížnost je proto nepřípustná podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Ústavní soud ani neshledal výjimečné okolnosti vylučující nepřípustnost ústavní stížnosti podle § 75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.

8. Soudkyně zpravodajka proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítla.

Poučení

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně 21. ledna 2026 Veronika Křesťanová v. r. soudkyně zpravodajka