Ústavní soud · Usnesení

III.ÚS 421/03

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2004-02-25 · odmítnuto pro nedodržení lhůty - § 43/1/b) · ECLI:CZ:US:2004:3.US.421.03

  1. MS Praha 64 Co 285/2001
  2. ÚS III.ÚS 421/03
Strojový souhrn generováno LLM

Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože byla podána po uplynutí 60denní lhůty určené zákonem. Stížnost byla podána po získání právní moci rozhodnutí, které bylo výsledkem předchozího řízení. Soud zjistil, že stěžovatelé nepodali dovolání proti rozhodnutí, což bylo podmínkou pro podání ústavní stížnosti. Vzhledem k opoždění byla stížnost podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona odmítnuta bez dalšího vyšetření.

Rubrum

III. ÚS 421/03 Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů P. a M. S., obou zastoupených Mgr. K. V., advokátem, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. ledna 2002, sp. zn. 64 Co 285/2001, a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 18. srpna 2000, sp. zn. 8 C 663/99, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Formálně vadným návrhem se stěžovatelé obrátili k Ústavnímu soudu a poukazovali na nesprávný postup Obvodního soudu pro Prahu 5. Ve svém návrhu se zmiňovali o řízeních vedených pod sp. zn. 8 C 260/93, 8 C 663/99, 11 C 125/2002, Nc 786/2002 a trestním oznámení pro neoprávněné užívání bytu (ČTS: OR 5-38/SKPV-2003). Formální vady návrhu spočívaly v nepřiložení kopie rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 72 odst. 4 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákon), nebylo z něj patrno, čeho se stěžovatelé domáhají (§ 34 odst. 1 zákona) a byla zjištěna i formální vada v plné moci právního zástupce (§ 31 odst. 1 zákona). Tyto vady byly proto stěžovatelům prostřednictvím jejich právního zástupce vytknuty (č. l. 9 spisu Ústavního soudu). V reakci na to stěžovatelé zaslali Ústavnímu soudu doplnění ústavní stížnosti, ve kterém odstranili vytknuté vady a navrhli, aby Ústavní soud zrušil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 24. ledna 2002 (64 Co 285/2001-117) a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 18. srpna 2000 (8 C 663/99-29). Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů a její běh počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 72 odst. 2 zákona). Podle zjištění Ústavního soudu (č. l. 14 spisu Ústavního soudu) nabyl rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 24. ledna 2002 (64 Co 285/2001-117) právní moci dne 19. března 2003. Tímto dnem tedy musel být stěžovatelům nejpozději doručen. Ústavní stížnost byla podána k poštovní přepravě dne 4. září 2003, tedy z hlediska lhůty k jejímu podání (§ 72 odst. 2 zákona) zjevně opožděně. Z podání stěžovatelů, stejně jako ze zjištění Ústavního soudu, nevyplývá, že by stěžovatelé napadli označený rozsudek Městského soudu v Praze dovoláním. Jestliže stěžovatelé podali svou ústavní stížnost po uplynutí 60denní lhůty, bylo ji nutno posoudit jako opožděnou [§ 43 odst. 1 písm. b) zákona], a jako takovou odmítnout.

Poučení

Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona). V Brně dne 25. února 2004

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.