III.ÚS 423/20

Rubrum

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským o ústavní stížnosti obchodní společnosti Tiskárna Rentis s.r.o., sídlem Husova 194, Pardubice, zastoupené JUDr. Jiřím Kolaříkem, advokátem, sídlem Škroupova 561, Pardubice, proti usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 29. ledna 2020 č. j. 18 C 253/2019-38, za účasti Okresního soudu v Pardubicích, jako účastníka řízení, a obchodní společnosti ZING trading s.r.o., sídlem Nad Porubkou 1230/1c, Ostrava, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavní stížností, jež byla Ústavnímu soudu doručena dne 7. 2. 2020, se stěžovatelka domáhala zrušení usnesení Okresního soudu v Pardubicích (dále jen "okresní soud") ze dne 29. 1. 2020 č. j. 18 C 253/2019-38 z důvodu tvrzeného porušení jejích základních práv a svobod podle čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě. Současně navrhla, aby Ústavní soud odložil vykonatelnost tohoto usnesení.

2. Napadeným usnesením byl v řízení vedeném u okresního soudu pod sp. zn. 18 C 253/2019 zamítnut návrh stěžovatelky, aby tento soud podle § 112 odst. 1 občanského soudního řádu spojil věci, které jsou u něj vedeny pod sp. zn. 18 C 253/2019 a 9 C 308/2019, ke společnému řízení.

3. Dříve než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou splněny podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

4. Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na uvážení.

5. Ústavní stížnost tak může zásadně směřovat jen proti rozhodnutím "konečným", tj. rozhodnutím o posledním procesním prostředku, který zákon poskytuje k ochraně práva. Úkolem Ústavního soudu totiž není měnit či napravovat případná, ať již tvrzená či skutečná pochybení obecných soudů v dosud neskončeném řízení, nýbrž je zásadně povolán k posouzení, zda po pravomocném skončení věci obstojí řízení a jeho výsledek v rovině ústavněprávní jako celek.

6. Splnění podmínky "konečného" rozhodnutí lze připustit i v případě nemeritorních rozhodnutí, avšak pouze za předpokladu, že jsou způsobilá bezprostředně a citelně zasáhnout do základních práv stěžovatele a zároveň tvoří samostatnou uzavřenou součást řízení, přestože řízení ve věci samé dosud neskončilo [např. nález ze dne 12. 1. 2005 sp. zn. III. ÚS 441/04 (N 6/36 SbNU 53) nebo stanovisko pléna ze dne 23. 4. 2013 sp. zn. Pl. ÚS-st. 35/13 (ST 35/69 SbNU 859; 124/2013 Sb.)]

7. V dané věci ústavní stížnost směřuje proti usnesení okresního soudu, kterým nebylo vyhověno návrhu stěžovatelky na spojení věcí ke společnému řízení podle § 112 odst. 1 občanského soudního řádu. Toto rozhodnutí však nelze považovat za rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon poskytuje stěžovateli k ochraně jeho práva, neboť jde pouze o rozhodnutí procesní povahy. Případné námitky týkající se nehospodárnosti postupu soudu může stěžovatel uplatnit v dalším řízení, a to zejména v souvislosti s rozhodováním o náhradě nákladů řízení [např. nález ze dne 7. 6. 2011 sp. zn. II. ÚS 2780/10 (N 108/61 SbNU 609) nebo nález ze dne 16. 7. 2015 sp. zn. III. ÚS 236/13 (N 129/78 SbNU 51)].

8. Z těchto důvodů rozhodl Ústavní soud podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu o odmítnutí ústavní stížnosti stěžovatelky jako nepřípustné. Tím se stal bezpředmětným její návrh na odložení vykonatelnosti napadeného usnesení podle § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, pročež o něm Ústavní soud již samostatně nerozhodoval.

Poučení

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 13. února 2020 Pavel Rychetský v. r. soudce zpravodaj