Ústavní soud · Usnesení

III.ÚS 451/01

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2001-11-15 · odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost - § 43/2/a) · ECLI:CZ:US:2001:3.US.451.01

  1. MS Praha 9 To 224/2001
  2. ÚS III.ÚS 451/01
Strojový souhrn generováno LLM

Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože byla zjevně neopodstatněná. Stěžovatel se domáhal zrušení usnesení, které nesouhlasilo s jeho námitkami o porušení práv na spravedlivé soudní řízení a na důkazní ochranu. Soud se v rozhodnutí zaměřil na to, že soudy obou stupňů postupovaly v souladu s trestním řádem, včetně hodnocení důkazů a rozhodování o výslechu svědka. Závěr byl, že žádné porušení základních práv nebylo prokázáno.

Rubrum

III. ÚS 451/01 Ústavní soud rozhodl dne 15. listopadu 2001, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci navrhovatele V.V., zastoupeného JUDr. A.G., o ústavní stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. května 2001, sp. zn. 9 To 224/2001, takto:

Výrok

Návrh se odmítá .

Odůvodnění

: Navrhovatel, který se domáhal zrušení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. května 2001, sp. zn. 9 To 224/2001, odůvodnil návrh tím, že podle jeho přesvědčení před odvolacím soudem i v řízení před soudem I. stupně byla porušena práva, jež jsou mu zaručena v čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, čl. 90 odst. 1 a čl. 96 Ústavy, jakož i čl. 6 odst. 1, 3 písm. d) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Poukázal na rozsah dokazování, zejména na to, že nebyl proveden výslech poškozené, označené za nezvěstnou, přičemž nebylo učiněno vše pro zjištění jejího pobytu, a tedy pro provedení důkazu, nezbytného pro spolehlivé skutkové zjištění. Důvody, pro které soud výslech neučinil, když jej označil za nadbytečný a nepotřebný, nebyly uvedeny přesvědčivě, jak to ukládá § 125 a § 134 odst. 2 tr. řádu. Dále vyslovil námitky proti tomu, že soud při rozhodování o vině přihlížel k předchozím odsouzením a k charakteru jednání, za něž k odsouzení došlo, a opíral se o důkazy, které jsou § 158 odst. 4 věta třetí tr. řádu, zakázány - tj. o úřední záznamy. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů] Z obsahu spisu Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. 3 T 118/99 a usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 9 To 224/2001 zásah do práv, jichž se stěžovatel dovolává, shledán nebyl. Pokud jde o důkaz čtenou výpovědí svědkyně J.K. učiněné dne 21. září 1999 a při konfrontaci s obviněným, postupoval soud v souladu s § 211 odst. 2 písm. a) tr. řádu po důvodném konstatování, že jmenovaná je nezvěstná. Důkaz její výpovědí a konfrontací s obviněným byl hodnocen v souhrnu se všemi dalšími důkazy učiněnými v trestním řízení, soudy obou stupňů nepostupovaly v rozporu s § 2 odst. 6 ani s § 158 odst. 4 tr. řádu. Jak vyplývá z obsahu vyčerpávajícího odůvodnění napadeného usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. května 2001, ten se vypořádal se všemi námitkami, uplatněnými stěžovatelem v odvolání proti rozsudku soudu I. stupně. Pro uvedené zjištění byl návrh shledán zjevně neopodstatněným a v souladu s § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

Poučení

Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 15. listopadu 2001

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.