III.ÚS 482/02
V PLATNOSTI- MS Praha 55 Co 63/2002-104
- ÚS III.ÚS 482/02
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože ji považoval za zjevně neopodstatněnou. Stěžovatel se domáhal zrušení rozsudku, který mu uložil zaplatit částku 11.616 Kč a náklady řízení 500 Kč. Soud se v rozhodnutí nezabýval skutečnostmi sporu, ale pouze zjišťoval, zda bylo porušeno základní právo. Rozsudek byl v souladu s § 212 a § 212a odst. 5 občanského soudního řádu, a soudní řízení bylo provedeno v souladu s právními předpisy.
Rubrum
III. ÚS 482/02 Ústavní soud rozhodl dne 13. srpna 2002, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Vlastimila Ševčíka, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci Ing. M. M., zastoupeného JUDr. P. T., advokátem, o ústavní stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. března 2002, č. j. 55 Co 63/2002-104, t a k t o :
Výrok
Návrh se o d m í t á .
Odůvodnění
Navrhovatel se domáhal zrušení výše označeného rozsudku Městského soudu v Praze spolu s rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 10. prosince 2001, sp. zn. 28 C 57/99 s tím, že se jimi cítí dotčen na právech zakotvených v čl. 36 odst. 1 a v čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Uvedl, že v řízení o žalobě podané proti němu soud I. stupně nedostatečně zjistil skutkový stav, neprovedl důkazy, které navrhl a toto pochybení neodstranil ani soud II. stupně, který po zastavení řízení ohledně částky 4.116,-Kč s přísl. rozsudek potvrdil ve výroku o uložené povinnosti zaplatit žalobci S. b. družstvu R. částku 11.616,-Kč s přísl. a uhradit náklady řízení ve výši 500,-Kč. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Z obsahu stížností napadeného rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. března 2002 zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Jmenovaný soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v souladu s § 212 a § 212a odst. 5 obč. soudního řádu, zrušil jeho výrok týkající se částky 4.116,-Kč s přísl. a v tomto rozsahu řízení zastavil, když pro vznesenou námitku promlčení byla žaloba ohledně ní vzata zpět, a v odůvodnění svého rozhodnutí se vypořádal se všemi námitkami uplatněnými v odvolání. Skutečnosti, pro které shledal, že Obvodní soud pro Prahu 4 v předmětné věci postupoval při provádění důkazů a jejich hodnocení v souladu s § 120 odst. 1, 3 a s § 132 obč. soudního řádu a při rozhodování pak v souladu se zásadami obsaženými v § 153 obč. soudního řádu, jsou obsaženy v přiléhavém a vyčerpávajícím odůvodnění rozsudku odvolacího soudu, na který lze v dalším odkázat. Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný dle § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení
Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 13. srpna 2002
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.