III.ÚS 492/04
V PLATNOSTI- MS Praha 13 Co 626/02-38
- NS 30 Cdo 650/2004-61
- ÚS III.ÚS 492/04
Citované zákony (2)
Rubrum
III. ÚS 492/04 Ústavní soud rozhodl dne 1. září 2004 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Musila, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Miloslava Výborného, ve věci navrhovatele JUDr. V. H. zastoupeného Mgr. D. U., advokátkou o ústavní stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. března 2003 č. j. 13 Co 626/02-38 a Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 22. března 2000 č. j. 15 C 196/2000-25, t a k t o :
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Navrhovatel, který se domáhal cestou ústavní stížnosti zrušení výše označených rozhodnutí, uvedl, že tuto podal proto, aby se nález Ústavního soudu vyslovil ke třem zásadním otázkám, týkajícím se způsobu úhrady pohledávky soudního komisaře za dědici, postupu banky při výplatě vkladu dědicům, jakož i postupu soudu v situaci, kdy se dědici po projednání dědictví dohodnou na modifikaci jeho výsledků. Sdělil, že jeho dovolání bylo Nejvyšším soudem (pod č. j. 30 Cdo 650/2004-61) odmítnuto, proti rozhodnutí, které obdržel dne 7. června 2004, stížnost nepodává, když je pokládá za správné. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Z obsahu rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 22. března 2002 č. j. 15 C 196/2000-25 a Městského soudu v Praze ze dne 5. března 2003 č. j. 13 Co 626/02-38 bylo zjištěno, že žaloba stěžovatele směřující proti České spořitelně, a. s. v Praze 1, Na Příkopě 29, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 17.740,- Kč s přísl., byla soudem I. stupně důvodně zamítnuta, když bylo spolehlivě prokázáno, že žalovaná z účtu č. 103-0094838, který nabyla po zemřelém zůstaviteli dědička na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. 2 D 423/99, pravomocného dnem 26. dubna 2000, bez příkazu této dědičky nebyla oprávněna ani povinna učinit platbu ve prospěch žalobce, tj. stěžovatele, jehož nárok na notářskou odměnu proti dědičce byl v rozhodnutí v dědické věci přiznán, žalovanou spořitelnu však nezavazoval. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně a, s poukazem na skutková zjištění, na obsah § 175s obč. soudního řádu a § 96 vyhl. č. 37/1992, opodstatněně konstatoval, že je správný, přičemž v odůvodnění rozhodnutí se vypořádal se všemi odvolacími námitkami stěžovatele. Proto na závěry soudu II. stupně vyjádřené v odůvodnění lze v dalším odkázat. Pro uvedená zjištění byl návrh na zrušení citovaných rozsudků soudů jako zjevně neopodstatněný odmítnut, když je třeba dodat, že stěžovatel sám v ústavní stížnosti neuvedl, v jakých právech se sám jimi cítí dotčen. Z pohledu jeho návrhu jde o interpretaci jednoduchého práva, pokud jde o práva ústavní, v postupu soudů obou stupňů zásah vůči stěžovateli do jeho práva na soudní a jinou právní ochranu shledán nebyl [§ 72 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod].
Poučení
Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 1. září 2004
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.