III.ÚS 512/99
V PLATNOSTI- KS Plzeň 10 Co 497/99
- ÚS III.ÚS 512/99
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože byla zjevně neopodstatněná. Stěžovatel se domáhal zrušení rozhodnutí soudu II. stupně, které zamítlo návrh na obnovu řízení. Soud uvedl, že rozhodnutí nevykazuje porušení práv zaručených článkem 38 odst. 2 Listiny. Základem rozhodnutí bylo zhodnocení důvodů k obnově řízení a běhu lhůt podle § 228 a § 230 občanského soudního řádu.
Rubrum
III. ÚS 512/99 Ústavní soud rozhodl, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, dne 29. června 2000 v senátě složeném z předsedy JUDr. Vlastimila Ševčíka, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci ústavní stížnosti Ing. J. Š., zastoupeného JUDr. J. K., advokátem, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 30. června 1999, sp. zn. 10 Co 497/99, ve spojení s usnesením Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 7. dubna 1999, sp. zn. 8 C 334/98, t a k t o :
Výrok
Návrh se o d m í t á .
Odůvodnění
Navrhovatel se ústavní stížností domáhal zrušení usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 30. června 1999, sp. zn. 10 Co 497/99, ve spojení s usnesením Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 7. dubna 1999, sp. zn. 8 C 334/98, a návrh odůvodňoval tím, že se rozhodnutím soudů cítí dotčen na právech, zaručených čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Uvedl, že se domáhal povolení obnovy řízení s poukazem na důkazy, které bez svého zavinění nemohl v původním řízení předložit, návrh byl zamítnut, přičemž soud II. stupně, aniž by nařídil jednání, odvolání nevyhověl. V postupu soudu spatřuje porušení pravidel řádného řízení, když mu byla odňata možnost před soudem jednat a vyjádřit se a když nebyli vyslechnuti navržení svědci. Předsedkyně senátu Krajského soudu v Plzni ve svém vyjádření uvedla, že k potvrzení usnesení soudu I. stupně, kterým byl zamítnut návrh na povolení obnovy řízení, došlo pro věcnou správnost rozhodnutí, vycházejícího ze zhodnocení tvrzených důvodů k obnově řízení a běhu lhůt k jejímu uplatnění. Z těchto důvodů proto považuje ústavní stížnost za nedůvodnou. Z obsahu usnesení Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 7. dubna 1999, sp. zn. 8 C 334/98, Krajského soudu v Plzni ze dne 30. června 1999, sp. zn. 10 Co 497/99, zásah do práv stěžovatele, jichž se v návrhu dovolává, shledán nebyl. Soudy obou stupňů důvody pro obnovu řízení, jakož i běh lhůty k jejímu uplatnění, nehodnotily v rozporu s § 228 odst. 1 písm. a) a s § 230 občanského soudního řádu. Pokud jde o hodnocení postupu soudu v odvolacím řízení, lze odkázat na obsah usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. dubna 2000, č. j. 20 Cdo 796/2000-51. I když předmětem ústavní stížnosti citované usnesení není, nutno konstatovat, že v rozhodnutí o dovolání stěžovatele se jmenovaný soud mj. vypořádal i s jeho námitkou, vztahující se k postupu soudu, který rozhodl o odvolání bez nařízení jednání, tedy tak, jak to umožňuje § 214 odst. 2 písm. c) občanského soudního řádu.. S ohledem na výše uvedené byl návrh shledán zjevně neopodstatněným a v souladu s § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení
Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 29. června 2000
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.