III.ÚS 542/02
V PLATNOSTIÚstavní soud odmítl ústavní stížnost, protože byla zjevně neopodstatněná. Stížnost se týkala rozhodnutí orgánů veřejné moci, která odložila trestní oznámení. Soud se rozhodl, že orgány postupovaly v souladu s trestním řádem, konkrétně s § 2 odst. 5, § 158 odst. 1 a § 159a odst. 1 a 5. Závěr byl podložen i přezkoumáním stížnosti orgánem zastupitelství, které ji zamítlo podle § 148 odst. 1 písm. c).
Rubrum
III. ÚS 542/02 Ústavní soud rozhodl dne 6. února 2003, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera, soudců JUDr. Vladimíra Jurky a JUDr. Jiřího Muchy, ve věci navrhovatele H., a. s., zastoupeného Mgr. J. H., advokátem, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského státního zastupitelství v Ostravě, pobočka v Olomouci, ze dne 10. června 2002, č. j. 2 KZn 6024/2002-11, usnesení Policie ČR, Správy Sm kraje, služby kriminální policie a vyšetřování, pracoviště Vsetín, ze dne 29. března 2002, ČTS: PSM-10/OL-2002, a ČVS: KVSM-115/30-2001, t a k t o :
Výrok
Návrh se o d m í t á .
Odůvodnění
Navrhovatel se cestou ústavní stížnosti domáhal zrušení výše označených rozhodnutí s tím, že se jimi cítí dotčen v právech, která jsou zaručena v čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně základních lidských práv a svobod, ve spojení s čl. 1 protokolu č. 1 k této úmluvě. Poukázal na důvody, pro které podal dne 26. prosince 2001 trestní oznámení orgánům činným v trestním řízení, na obsah jejich rozhodnutí, kterými bylo oznámení odloženo pro zjištění, že označený skutek není trestným činem a uvedl, že podle jeho přesvědčení se orgány, proti jejichž postupu stížnost směřuje, nezabývaly jeho tvrzením dostatečně a tak, jak jim to ukládá trestní řád. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Z obsahu stížností napadených rozhodnutí zásah do práv, kterých se navrhovatel dovolává, zjištěn nebyl. Příslušné policejní orgány poté, co obdržely trestní oznámení stěžovatele, postupovaly v souladu s § 2 odst. 5, § 158 odst. 1 a §159a odst. 1 a 5 tr. řádu, Krajské státní zastupitelství v Ostravě, pobočka v Olomouci, pak jeho stížnost, po přezkoumání rozhodnutí o odložení trestního oznámení opodstatněně dle § 148 odst. 1 písm. c) zamítlo, když v odůvodnění usnesení se vypořádalo se všemi námitkami ve stížnosti obsaženými. Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení
Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 6. února 2003
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.