III.ÚS 549/04
V PLATNOSTIÚstavní soud odmítl návrh na zrušení nařízení vlády, protože podatel nebyl oprávněn podat návrh bez předchozí ústavní stížnosti. Návrh na zrušení právního předpisu může podat pouze osoba, která podala ústavní stížnost, což nebylo splněno. Soud se nezabýval významem návrhu, protože byl odmítnut z důvodu neoprávněnosti podání. Závěr byl vysloven na základě § 64 odst. 2 písm. d) a § 43 odst. 2 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb.
Rubrum
III. ÚS 549/04 Ústavní soud rozhodl dne 21. října 2004 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Musila, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Jiřího Muchy, ve věci Mgr. B. K., o návrhu na zrušení nařízení vlády č. 140/2004 Sb., t a k t o :
Výrok
Návrh se o d m í t á .
Odůvodnění
Navrhovatel, který se domáhal zrušení výše citovaného právního předpisu, odůvodnil návrh tím, že nařízením vlády došlo k odnětí části platu pedagogickým pracovníkům, tedy i jemu, a tak bylo zasaženo do jejich práva na spravedlivou odměnu za práci, zakotveného v čl. 28 Listiny základních práv a svobod, když uvedené nařízení bylo, dle jeho přesvědčení, vládou přijato také v rozporu s čl. 4 Listiny základních práv a svobod. Navrhl, aby Ústavní soud přijal jeho stížnost ve smyslu § 75 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, když tato svým významem nepochybně přesahuje jeho vlastní zájmy. Návrh na zrušení zákonů a jiných právních předpisů jsou oprávněni podat ti, kdo jsou uvedeni v § 64 odst. 1 a 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, návrh na zrušení jiného právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení je oprávněn mj. podat ten, kdo podal ústavní stížnost za podmínek obsažených v § 74 cit. zákona o Ústavním soudu. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, přičemž takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje - to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení. Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna uvedená podmínka, pokud stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je jejím předmětem, došlo [§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 3, § 74 a § 75 odst. 1, odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Z obsahu podání bylo zjištěno, že návrh na zrušení nařízení vlády č. 140/2004 Sb. nepodal stěžovatel spolu s ústavní stížností, ve které by brojil proti pravomocnému rozhodnutí, v němž byl označený právní předpis uplatněn (§ 74 cit. zákona o Ústavním soudu). Z tohoto důvodu pak nutno konstatovat, že návrh na zrušení právního předpisu podal navrhovatel jako osoba neoprávněná a rozhodnout pak tak, jak ve výroku uvedeno [§ 64 odst. 2 písm. d), § 43 odst. 2 písm. b) ve spojení s odst. 1 písm. c) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Pokud se navrhovatel domáhal použití § 75 odst. 2 písm. a) výše uvedeného zákona o Ústavním soudu, je třeba uvést, že z citovaného ustanovení nepochybně vyplývá, že se vztahuje k ústavním stížnostem podaným ve smyslu § 72, nikoliv k návrhům dle § 64 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů - navrhovatel ústavní stížnost dle uvedeného § 72 zákona o Ústavním soudu však nepodal. Vzhledem k tomu, že byl návrh odmítnut z důvodů výše uvedených, nebylo třeba brát zřetel na neodstranění jeho vady záležející v nedostatku zastoupení - ve lhůtě k tomu stanovené navrhovatel pouze v podání ze dne 5. října 2004 sdělil jméno advokáta, tomuto písemně udělenou a přijatou plnou moc však nepředložil. Neodstranění této vady návrhu by bylo důvodem k jeho odmítnutí [§ 30 odst. 1, § 43 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení
Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně, dne 21. října 2004
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.