III.ÚS 562/99
V PLATNOSTI- OS Semily 6 C 291/92
- ÚS III.ÚS 562/99
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože byla podána po uplynutí 60denní lhůty stanovené zákonem. Lhůta začala po nabytí právní moci posledním rozhodnutím, které bylo výsledkem správního řízení. Soud se nezabýval věcnou stránkou sporu, protože stížnost nebyla podána včas. Rozhodnutí bylo založeno na § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu.
Rubrum
III. ÚS 562/99 Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele P. T., zastoupeného JUDr. J. M., advokátkou, proti rozsudkům Okresního soudu v Semilech ze dne 14. října 1993, sp. zn. 6 C 291/92, a ze dne 23. ledna 1997, sp. zn. 6 C 756/96, a rozsudkům Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. dubna 1994, sp. zn. 12 Co 904/93, a ze dne 5. února 1998, sp. zn. 25 Co 130/97, mimo ústní jednání dne 15. 3. 2000 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Podáním, označeným jako "návrh na zahájení přezkumného řízení - ústavní stížnost", domáhá se stěžovatel toho, aby "byla akceptována jeho žaloba, kterou podává, když je přesvědčen, že jde o trvající stav porušování právních předpisů vůči němu". Porušování právních předpisů se dle jeho tvrzení mají dopouštět Okresní soud v Semilech, Krajský soud v Hradci Králové a Město Turnov. V další části líčí stěžovatel své zkušenosti s uplatňováním svého nároku na navrácení majetku a tvrdí, že postupem obecných soudů byl v jeho neprospěch porušen zákon. Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů a tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona). Z podané ústavní stížnosti vyplývá, že tato směřuje proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Semilech ze dne 14. října 1993 (6 C 291/92) ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. dubna 1994 (12 Co 904/93) a pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Semilech ze dne 23. ledna 1997 (6 C 756/96) ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. února 1998 (25 Co 130/97), kterým byly zamítnuty stěžovatelovy žalobní návrhy týkající se povinnosti uzavřít dohodu o vydání věci. Ústavní soud zjistil, že rozsudek Okresního soudu v Semilech ze dne 14. října 1993 (6 C 291/92) ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. dubna 1994 (12 Co 904/93) nabyl právní moci dne 11. května 1994 a téhož dne byl doručen právní zástupkyni stěžovatele, dále pak rozsudek Okresního soudu v Semilech ze dne 23. ledna 1997 (6 C 756/96) ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. února 1998 (25 Co 130/97) nabyl právní moci dne 18. března 1998 a byl doručen právnímu zástupci stěžovatele téhož dne. Dnem nabytí právní moci (§ 72 odst. 2 zákona před novelou) počala stěžovateli běžet 60denní lhůta k podání ústavní stížnosti, která skončila dne 11. července 1994 (poslední den lhůty připadl na sobotu dne 9. července 1994), v případě rozsudku Okresního soudu v Semilech (6 C 291/92), a dne 18. května 1998 (poslední den lhůty připadl na sobotu dne 16. května 1998), v případě rozsudku Okresního soudu v Semilech (6 C 756/96). Ústavní stížnost byla podána k poštovní přepravě dne 12. listopadu 1999, tj. po lhůtě stanovené k jejímu podání. Ústavní stížnost stěžovatele tak byla Ústavnímu soudu podána po lhůtě stanovené zákonem, a proto nezbylo než o ní rozhodnout, jak ve výroku tohoto usnesení je uvedeno [§ 43 odst. 1 písm. b) zákona], aniž by se předtím jevilo účelné vésti stěžovatele k odstranění formálních vad ve vykázané plné moci jeho zástupce (§ 31 odst. 1 zákona).
Poučení
Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona). V Brně dne 15. března 2000
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.