III.ÚS 572/02
V PLATNOSTI- KS Ostrava 42 Co 226/2002
- KS Ostrava 42 C 226/2002
- ÚS III.ÚS 572/02
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože byla zjevně neopodstatněná. Soud se v rozhodnutí nezabýval podstatou sporu, ale pouze procesními námitkami stěžovatele. Základní práva na spravedlivý proces a nestrannost soudce nebyla porušena, protože soudy I. stupně provedly všechny důkazy a dodržely procesní pravidla. Stížnost byla nepřípustná, protože stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky k ochraně svých práv.
Rubrum
III. ÚS 572/02 Ústavní soud rozhodl dne 30. ledna 2003, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera, soudců JUDr. Vladimíra Jurky a JUDr. Evy Zarembové, ve věci navrhovatele V. D., zastoupeného JUDr. P. C., advokátem, o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. května 2002, sp. zn. 42 Co 226/2002, a Okresního soudu v Ostravě ze dne 21. listopadu 2001, sp. zn. 33 C 187/94, t a k t o :
Výrok
Návrh se o d m í t á .
Odůvodnění
Stěžovatel se domáhal zrušení výše označených rozhodnutí soudů s tím, že podle jeho přesvědčení jimi bylo porušeno právo na spravedlivý proces, neboť soudy neprovedly všechny navrhované důkazy, nepřipustily veškerá doplnění podané žaloby, věc neprojednaly od roku 1994 v přiměřené lhůtě, nedodržely zásadu nestranného a nepodjatého soudce při hodnocení důkazů a porušily zákaz zneužití práv. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, když za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§ 72 odst. 1 písm. a), § 75 odst. 1, § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Z obsahu rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. května 2002 ve věci sp. zn. 42 C 226/2002 zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Jmenovaný soud se ve svém rozhodnutí vypořádal se všemi odvolacími námitkami stěžovatele a opodstatněně shledal, že soud I. stupně se nedopustil namítaného procesního pochybení v rozhodnutí o nepřipuštění změny žaloby a že jeho rozhodnutí ve věci samé má spolehlivou oporu v provedeném dokazování. Proto v tomto rozsahu byl návrh shledán zjevně neopodstatněným a konečně stěžovatel ani v ústavní stížnosti neuvedl, které důkazy, jež navrhoval, nebyly soudem provedeny [§ 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Pokud jde o v ústavní stížnosti tvrzenou podjatost soudců a průtahy v řízení, bylo na stěžovateli, aby se v průběhu řízení před obecnými soudy domáhal postupu dle § 14 občanského soudního řádu a využil příslušných ustanovení zákonů č. 436/1991 Sb. a č. 6/2002 Sb. V tomto směru je tedy jeho ústavní stížnost nepřípustná [§ 43 odst. 1 písm. e) cit. zákona o Ústavním soudu]. Pro výše uvedené bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo.
Poučení
Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 30. ledna 2003
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.